Herbie Hancock v Praze

Hancockovi bylo letos v dubnu sedmdesát pět let. O jazz se začal zajímat ve čtrnácti, pak začal studovat na technice, ale brzy přešel k hudebnímu vzdělávání. Záhy začal hrát se souljazzovými a hardbopovými skupinami a v roce 1963 získal angažmá u Milese Davise. Hrál v jeho kapele šest let, ale několikrát se k němu vrátil ještě v první půli let sedmdesátých.

Odešel od Davise na počátku jeho elektrické fúzující cesty, aby se sám tímto směrem vydal s vlastními vizemi. Spolu s Janem Hammerem a Joe Zawinulem se stal nejvíce ceněným inovátorem hry na syntezátory. Už před koncem století se o Herbiem Hancockovi mohlo říct, že patří k nejvlivnějším jazzovým muzikantům druhé poloviny dvacátého století.

|foto: Veronika Vlachová

Na nahrávkách a koncertech se představuje s funky hudbou, s elektrickým i akustickým jazzem. Každá nová nahrávka budí zájem nejen publika, ale také kritických porot. Od roku 1983 je oceňován téměř každoročně za instrumentální hru sólovou i vlastních kapel, nebo za alba i experimentální hudební videa.

Do Prahy sice přijíždí jako sólista, ale v Mozaice zazní jeho klavír v duu se saxofonistou Waynem Shorterem. Oba spolu hrávají už od první půle šedesátých let, společně působili také u Milese Davise. Jejich album z roku 1997 nazvané jednoduše One plus One byla označeno za „monumentální historickou spoluprací“.