Česká kuchařka nevaří kdovíjaké delikatesy, ale nakonec to chutná

Česká kuchařka je vystavena na známém principu divadla na divadle, kdy oblastní herci zkoušejí hru o životě autorky slavné kuchařky. Přiznané popření divadelní iluze Cabanovi dovoluje příběh Rettigové nahlížet z různých úhlů, komentovat ho, nebo srovnávat její dobu s dnešní. Samotné hlavní role se ujali hned tři herci.

Nejmladší Rettigovou hraje Petra Tenorová. Seznamuje nás s tím, jak se dívka z německé rodiny bez znalosti češtiny zamilovala do Čecha, díky němu se naučila nový jazyk a objevila v sobě vášeň pro národní věc. Tenorové Rettigová natahuje češtinu na skřipec a její obrozenecký zápal budí úsměv. Ve středním věku kuchařku představuje Alena Štréblová. Vidíme ženu, která přišla o většinu svých dětí, vztah s manželem po letech uvadá, nadto stále sní o tom, že se stane velkou spisovatelkou. Toho však navzdory své tvůrčí plodnosti nikdy nedosáhla. Nejstarší Rettigovou hraje Ivan Vodochodský, který si zároveň střihne roli arogantního režiséra připravovaného díla.

Šimon Caban, Magdalena Dobromila Rettigová: Česká kuchařka |foto: Městské divadlo Kladno

Obsazení této poněkud podivné kuchařské celebrity a nepříliš úspěšného herce v Cabanově inscenaci asi publikum rozdělí. Pro některé bude Vodochodského prudký, téměř vulgární projev nepřijatelný, jiná část hlediště možná obsazení televizní tváře ocení. I když je herecký výkon Vodochodského sporný, samotné jeho obsazení od věci není. Do hry o tom, jak se umělci vezou na vlně zájmu o vaření, jak jsme slavné kuchaře umístili na piedestal, ale i o tom, jak moc jsou dnešní společenské mravy odlišné od dob paní Rettigové, se vcelku dobře hodí.

Šimon Caban, Magdalena Dobromila Rettigová: Česká kuchařka |foto: Městské divadlo Kladno

Stejně jako Vodochodský mají více rolí i Tenorová a Štréblová. Ta první zahraje také Boženu Němcovou, která přichází na návštěvu ke své kamarádce Rettigové, nyní hrané Štréblovou. Němcová se ukazuje jako trochu lehkovážná, navíc do kuchyně vůbec nepadnoucí žena. Přeje si, aby jí šlo vaření líp než psaní. Rettigová má přitom opačné přání.

V další části inscenace hraje Rettigovou opět Tenorová a Štréblová její matku - vyjevují se nám okamžiky z nelehkého dětství hlavní hrdinky. Na konci je na scéně coby Rettigová Vodochodský, vidíme však také Štréblovou. Když zazní úryvky z Rettigové Domácí kuchařky, kterými definuje biedermeierovský vztah muže a ženy, čte je Vodochodský. Ženská podřízenost a služebnost muži vyznívá z jeho úst velmi ironicky.

Šimon Caban, Magdalena Dobromila Rettigová: Česká kuchařka |foto: Městské divadlo Kladno

Výjevy ze života slavné ženy se odehrávají na scéně uzavřené obloukovým portálem, který navozuje návštěvu měšťanského bytu první půlky 19. století, či loutkové divadlo. Jednotlivé obrazy doplňují videoprojekce na tento portál i do celé hloubky jeviště. Vidíme rozpustilé krajky, květiny i vzor cibulákového porcelánu. Diváky pobaví nápad s manželskou postelí umístěnou vertikálně, z poklidných dob předminulého století nás od dřevěného stolu k dnešku vracejí plastové židle známé designérské firmy.

Šimon Caban, Magdalena Dobromila Rettigová: Česká kuchařka |foto: Městské divadlo Kladno

V samotném scénáři autor příliš objevného nenabízí. S nadsázkou vykresluje složitosti manželského soužití, boj za ženskou emancipaci i obrozenecký zápal, v jehož rámci se dozvíme, proč se vlastně Rettigová jmenuje Dobromila a její manžel Sudiprav.

Navzdory zmíněné výhradě Šimon Caban uvedl na kladenské scéně chytře strukturované dílo, které zaujme hravou divadelností a obrazností. Kuchařská celebrita biedermeierovské doby měla totiž život o mnoho bohatší než ty dnešní.