„A to se ještě traduje, že skákal z okna na ženský...“
Ostravské Divadlo loutek nabídlo svým divákům inscenaci o životě muže, který: „Napsal spousty knih. Ztroskotal na moři. Třikrát se oženil. Vymyslel prázdniny…“ Představení Hodina Komenského můžete vidět 6. května. Uváděno je s podtitulem Život J. A. K. trochu jinak.
O tom, že prostředí v mnoha dnešních školních ústavech zejména nižšího, ale i středního stupně je ze strany žáků a studentů doslova životu nebezpečné, autor divadelní hry Hodina Komenského aneb Život J. A. K. trochu jinak, Vít Peřina, dobře ví. Navíc nezůstal v tomto textu nic dlužen svým nejlepším dílům z minulosti, za která posbíral mnohá ocenění v České republice i v zahraničí.
Režisér inscenace Martin Tichý přinesl do ostravského Divadla loutek poetiku Naivního divadla Liberec, známou z nejlepších titulů této scény. Hodina Komenského v podání členů Divadla loutek vedených inscenačním týmem, ve kterém jsou dále autor scény Pavel Borák, Markéta Sládečková, která navrhla kostýmy, skladatel Pavel Helebrand podepsaný pod hudbou k inscenaci, a dramaturgyně Jana Pithartová je opravdovým totálním múzickým divadlem ve všech stavebních komponentách inscenace.
Na začátku představení se dostáváme do třídy, ve které poškoláci čekají na svého učitele. Prvotřídní darebák Patrik hraný Karlem Růžičkou je skutečný „sígr" schopný přivodit učiteli infarkt třeba i sám, ale zde je podporován naivní a prostou, momentálně zamilovanou Dášou, neschopnou ničeho jiného než zasněného pohledu do dálky, kterou hraje Eva Baláková, dvěma dalšími darebáky v podání Tomáše Rossiho a Richarda Liberdy, nechybí samozřejmě „šprt" Pepíček hraný Lukášem Červenkou, ani agresívní uklízečka v podání Vladimíry Krakovcové. Otázka, jakým způsobem takové žáky proměnit v děti zaujaté školní výukou, je vlastním tématem inscenace. Obsahem pak je procházka životem J. A. Komenského od narození až do smrti.
Všichni účinkující v maximální míře využívají své herecké i muzikální schopnosti. Všem výkonům nechybí humor, hravost, plné nasazení, a to jak v činoherních, tak hudebních a tanečních scénách. Písničky mají potenciál stát se hitem.
Režisér Martin Tichý využívá možností, které jevištní prostor nabízí, a tak doslova kouzlí při proměnách atmosféry z rozverné do dojemné, z prozaické do poetické, přesně dávkuje proměny tempa i rytmu celého představení. Scény, jako například tanec včel, zobrazení morové epidemie pomocí tance kostlivce v žánru černého divadla, cesty J. A. Komenského po moři do Anglie či jeho příjezd na švédský královský trůn se za pomoci jednoduchým scénických prostředků a světelných proměn stávají nezapomenutelnými obrazy.
Celek je skutečným holdem Učiteli národů Janu Amosu Komenskému. Představení lze vřele doporučit dětem ve věku sedmi a více let, jejich rodičům, ale také by je měli vidět všichni pedagogové. Komenského „škola hrou“ možná dokáže to, o co se marně snaží dnešní učitelé ve všech základních a většině středních škol a učilišť: proměnit vyučovací hodinu z času plného trápení doslova zdraví nebezpečného v záležitost příjemnou, poutavou a zábavnou. V repertoáru ostravského Divadla loutek pak tento titul bude zajisté patřit k nejvyhledávanějším, a na programu by měl zůstat co možná nejdéle, o doporučení dalším divadlům nemluvě.
Nejposlouchanější
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře







