Dianne Reeves: 17. 3. v Brně
Hudební část úterní odpolední Mozaiky bude patřit jedné z nejvýraznějších současných jazzových zpěvaček, pětinásobné držitelce ceny Grammy, Dianne Reeves. Ta vystoupí příští úterý v brněnském Bobycentru v rámci festivalu Jazz Fest Brno. Spolu s ní se představí klavírista Peter Martin, kytarista Romero Lubambo, kontrabasista Reginald Veal a bubeník Terreon Gully.
V dnešní Mozaice budou znít ukázky z loňského alba Beautiful Life, za které Dianne Reeves získala cenu Grammy v kategorii nejlepší vokální jazzové album. Produkovala jej bubenice Terri Lyne Carrington a spolu s Reeves se na něm podílela řada hvězdných hostů – například zpěvák Gregory Porter, kterého uslyšíme v následující skladbě Satiated.
Americká zpěvačka Dianne Reeves, jejíž koncert se uskuteční příští úterý 17. března v Brně, je přijímána jako nástupkyně legendárních zpěvaček Billie Holiday, Elly Fitzgerald či Sarah Vaughan. Hudební kariéru staví především na živém vystupování a svá alba vydává uvážlivě, vždy s patřičným časovým odstupem: „Potřebuji čas na to, abych zjistila, co chci lidem sdělit, a udělat to s absolutním nasazením, poctivostí a jasně,“ řekla v rozhovoru. V minulosti spolupracovala s předními americkými i evropskými hudebníky a orchestry, mj. s trumpetistou Wyntonem Marsalisem, s pianistou Robertem Glasperem či s Berlínskou filharmonií.
V odpolední Mozaice zazní ukázky z těchto skladeb: Satiated, I Want You, 32 Flavors, Wild Rose, Unconditional Love, Long Road Ahead.
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše
-
Antonín Přidal: Výstřel a spol. Rozhlasová groteska podle filmového námětu Vladislava Vančury
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
