Snůška myšlenek; román jako prostředek; Strašilet přes bibáseň a diagnóza Korektor

4. prosinec 2014

Nakladatelství Grada vydalo publikaci 1001 myšlenek, které změnily naše uvažování. Řada předních filozofů, historiků, teologů, antropologů a dalších odborníků zde sumarizovala lidské poznání doslova od zubního kartáčku po teorii strun či Heideggerovo zkoumání jsoucna.

Nenajdeme tu však tradiční snůšku vědeckých či filozofických směrů, ale pohled tak trochu za myšlenky, lépe řečeno pohled jakoby zvnějšku, vyvázaný ze samozřejmosti a automatismu chápání. Autoři se ptají, jak lidi vůbec napadla idea kolonialismu, parfémů, kontinuálního pokroku, očkování, zla, dodržování zákonů, nesmrtelnosti či třeba vaření piva. Mimochodem, někteří historici se domnívají, že lidská náklonnost k pivu a dalším alkoholickým nápojům byla ve skutečnosti skrytou příčinou přesunu lidstva od lovců a sběračů k zemědělské společnosti.

Různé myšlenky z různých dob tu otevírají témata od absolutního všehomíra po představu něčeho, co neexistuje. Jak praví lexikon: Je třeba pochopit, že „nic“ není podstatné jméno, ale záporné zájmeno. A že tedy výraz „nic“ neoznačuje existenci entity tohoto jména, ale naopak vymezuje pole neexistence jakýchkoli entit. Ačkoli se pohybujeme ve vyšších sférách myšlení, jazyk knihy je srozumitelný i pro laiky. A o tom, zda žijeme v nejlepším ze všech možných světů nebo zda život nemá vůbec žádný smysl, jak hlásali nihilisté, si musí rozhodnout každý člověk sám. Zvířata ani vesmír si takové otázky pravděpodobně nekladou.

03265248.jpeg

Milan Kundera, O hudbě a románu (Atlantis)Z dalších novinek stojí za pozornost v pořadí již sedmý svazek esejů Milana Kundery. Autor tu českému čtenáři pod titulem O hudbě a románu předkládá dvě úvahy ze své knihy Zrazené testamenty. Namísto pojmu úvaha však volí hudební výraz improvizace. Jak píše: „Historie evropské hudby má za sebou asi jedno tisíciletí, historie evropského románu asi čtyři století“ - přesto však obě formy úspěšně proplétá, a nebyl by to Milan Kundera, aby neobjevil v románu ten pravý prostředek k ironickému vyjádření bolestí a paradoxů světa.

Radek Malý (ed.), Malé lalulá aneb Strašilet přes bibáseň a Iblise až k Niagááárským vodopááádům (Archa)Rozhovor šneka se sebou samým, Malování chroustem, Cinkylinky! Haló, kdo tam je?, Už končí tahle knížka - to je jen několik názvů básní z dvojjazyčné antologie, v níž se sešla čtveřice autorů nonsensové poezie. Němci Christian Morgenstern a Joachim Ringelnatz a Rakušané Hans Carl Artmann a Ernst Jandl. Ačkoli jejich texty nejsou původně určeny dětskému publiku, editor a překladatel Radek Malý servíruje knihu pojmenovanou Malé lalulá především menším čtenářům. Je totiž přesvědčen, že humorné zacházení s jazykem i světem bude dětem blízké.

03265249.jpeg

Jana Kiliánová, Vilém Koubek, Korektor (Plus) „Komiks o chybách a životě“, tak zní podtitul knihy Korektor. Sestává z více než tisícovky takřka stejných obličejů a podobného počtu ironických komentářů. „Korektor není ani tak povolání jako diagnóza,“ píše autor libreta Vilém Koubek dodávaje o svém hrdinovi: „Důvěru v lidstvo dal do zastavárny a peníze za ni propil, ve znaku má škodolibost a sarkasmus je pro něj univerzální odpověď na všechno.“ Komiks nakreslila Jana Kiliánová.

autor: Jan Nejedlý
Spustit audio