Deníky hodnotí Bouři v prostoru Jatka 78
Inscenaci pro nový holešovický prostor Jatka 78 připravila divadelní společnost STK Theatre Concept, sdružující režiséry Martina Kukučku, Lukáše Trpišovského a Adélu Laštovkovou Stodolovou.
Radmila Hrdinová v Právu představuje výchozí situaci hry: Čtyři muži telefonují mobilem. Blíží se bouře. Postupně každého z nich zasáhne blesk a oni se ocitnou na opuštěném ostrově. Inspirace je v Shakespearově Bouři, ale z ní zazní jen několik vět. Podstatná je životní krize, vyvržení do neznámého prostoru, kde člověk přehodnocuje svůj život a vrací se k jeho uzlovým momentům. Podle kritičky je Bouře velmi hravé a poetické představení, využívající divadelních prostředků nepopisně, nápaditě a obrazivě.
Vladimír Mikulka píše v Lidových novinách, že se v tomto představení s mezinárodním obsazením mladí muži přehrabují především sami v sobě, popřípadě ve vzpomínkách. „Bouře dokáže diváky vtáhnout do svého podivně vykloubeného světa a uvnitř je omámit hořkosladkým koktejlem namíchaným z nejistot, depresí a grotesky.“
O filmu Život podle Václava Havla píše v Mladé frontě Dnes Mirka Spáčilová. Dokumentu Andrey Sedláčkové uděluje 60 % a konstatuje, že přináší sestřih čistě na vývoz a pro sváteční příležitosti.
Klára Kubíčková na téže straně Mladé fronty Dnes hodnotí knihu Harukiho Murakamiho Podivná knihovna. Příběh chlapce, který se vydá do knihovny vrátit knížky a přitom objeví tajemné dveře, lze vnímat jako hříčku magického realismu i jako iniciační povídku o dospívání a ztrátě toho, co je nám nejvzácnější. V povídce přitom podle recenze Murakami překvapuje brutalitou.
Eva Zajíčková píše v Právu o novém dílu seriálu České století. Díl, který Česká televize vysílala v neděli, byl nazván Musíme se dohodnout a přibližoval události ze srpna 1968. Kritička ho porovnává s předcházejícími částmi takto:
„Nejnápadnější chyby jsou, zdá se, za námi. Ubylo knižně šroubovaných dialogů, divadelního projevu a neumělého, naivně vyznívajícího inscenování. (...) Ani tentokrát se nepodařilo zachytit historické události v působivě vystavěném, plnohodnotném dramatickém textu a zbavit se ilustrativnosti, která cyklus posouvá spíš k dokudramatu.“
Jana Machalická v Lidových novinách se vrací k diskusi „Divadlo a revoluce“, která proběhla v předvečer výročí v režii Knihovny Václava Havla. Podle redaktorky byla jen dalším bezbřehým vzpomínáním na dramatickou dobu.
Alena Prokopová napsala pro Lidové noviny filmovou recenzi. Válečné drama Železná srdce vypráví příběh osazenstva jednoho amerického tanku v průběhu jediného dne. Podle kritičky zůstává film s Bradem Pittem v hlavní roli hollywoodskou hrou na vojáčky, myslí však i na ty diváky, které nezajímají jen příběhy vítězů.
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.