Vlastimil Třešňák & Temporary Quintet: Alter Ego

S Jaroslavem Hutkou, Vladimírem Mertou a s Mirkem Kováříkem založili Tyátr písničkářů, vystupovali v Ateliéru ve Spálené ulici. V letech1972 a1973 byl spoluzakladatelem nezávislého sdružení Šafrán. Ač jeho členové byli neustále perzekuováni, podařilo se jim a tichým pomocníkům během čtyřleté existence uspořádat přes tisíc koncertů po celé republice.

Když v roce 2011 vydavatelství Galén uvedlo dvojalbum Šafrán, nahrávky z let 1968-1976 (oficiální i amatérské), Jiří Černý ve sleevenote o Třešňákovi napsal: „měli jsme v něm českého Toma Waitse v době, kdy jsme o tom los-angeleském ani nevěděli, že existuje.“

Po podepsání Charty 77 byla Třešňákovi zakázána jakákoliv veřejná činnost. Jeho „estébákem“ byl Josef Kafka, muž, který se během výslechů neštítil žádné krutosti. Třešňáka brutálně týral, až ho donutil v roce 1982 odejít do emigrace. Nejdříve žil ve Švédsku a pak v Německu. Vedle písničkářství se věnoval také jiným múzám – byl příležitostným hercem, spisovatelem, osobitým malířem a fotografem.

Po roce 1990 se vrátil do Čech. Stále pěstuje zmíněné profese, a protože rád překvapuje, na svém posledním albu Alter ego s 11 autorskými písněmi, odhalil svou novou, jazzovou tvář. Některé písně pojal swingově, jiné punkrockově. Vlasta Třešňák album nenatáčel se svou rockovou kapelou Band, ale s Temporary kvintetem. Sestavil ho také muž mnoha profesí – básník, spisovatel, kritik, saxofonista a nápaditý aranžér Jan Štolba. A o které hudebníky se jedná? Na kytaru hrál Adam Tvrdý, na klavír a klávesové nástroje Vladimír Strnad, na kontrabas a baskytaru Antonín Šturma a na bicí Petr Mikeš.

Z alba Alter Ego můžete v Mozaice slyšet například skladby: Poznaná nutnost, Když Bůh rozdával „tralala“, Krize, Píseň práce.