Hossein Alizadeh, Madjid Khaladj: Iran
Pražský festival Struny podzimu věnuje mimořádnou pozornost také etnické hudbě a world music. Letošní ročník je v tomto ohledu zvlášť výjimečný. Ve čtvrtek 23. října zavítá do České republiky jeden z největších žijících představitelů perské hudební tradice Hossein Allizadeh, virtuoz na dlouhokrkou šestistrunnou loutnu tár.
Mistr Hossein Alizadeh se narodil v roce 1951 v Teheránu. Od útlého věku se věnuje hudbě. Svou uměleckou dráhu započal v patnácti letech. Od té doby hrál v různých souborech a orchestrech zaměřených na interpretaci íránské národní hudby. Vystudoval konzervatoř i Akademii krásných umění v Teheránu. Stal se jedním z nejuznávanějších světových odborníků na perskou klasickou hudbu a hudební teorii.
Kromě koncertování se věnuje bohaté publikační i pedagogické činnosti, často navštěvuje Evropu a účastní se vědeckých seminářů a konferencí. Jako ochutnávku nabízíme skladby z jeho alba „Perská hudba – improvizace v modu Esfahan“. Mistr Hossein Alizadeh jej věnoval památce svého otce. Na jednoblanný pohárovitý buben tombak hraje Mistr Madjid Khaladj jeden z nejuznávanějších íránských perkusistů.
Základním termínem perské hudební teorie je dastgah. Zatímco v evropské klasické hudbě pracujeme se dvěma stupnicemi – durovou a mollovou, orientální hudba pracuje s tzv. mody. Perská hudba rozlišuje dvanáct základních modů neboli dastgahů a jejich počet odpovídá počtu měsíců v kalendářním roce. Každý modus navozuje jiné emoce a jsou pro něj charakteristické určité melodické postupy a ozdoby.
Nejposlouchanější
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.