Site-specific i sound-specific, takový je Cros-sing time v centru Prahy
Festival 4+4 dny v představení Cros-sing time divadelního souboru Stage Code prostřednictvím sborového zpěvu proměňuje známá místa kolem Václavského i Jungmannova náměstí.
Pouliční představení Cros-sing time je šité na míru Václavskému náměstí. V jeho průběhu se diváci přesunují z jednoho místa na druhé, na krátké procházce se řídí zvukovými orientačními body. Těmi jsou pěvecké sbory, jejichž přítomnost má třeba u vchodu do metra nebo do obchodního centra proměnit atmosféru místa.
Inscenace Cros-sing time navazuje na několik podobných projektů, které STAGE CODE vytvořili pro festivaly v Praze, ve Skotsku a ve Francii, vždy ve spolupráci s místními sbory. Cros-sing time si bere jako hřiště Václavské náměstí, kde se podle nich mísí významná historie s turistickým kýčem a architektonická krása se stánky rychlého občerstvení.
Představení Cros-sing time popisuje termínem sound-specific režisérka souboru Daniela Voráčková: „Máme rádi zvuk hlasu a sboru jinde než v koncertním sále. Nemusí to být jen organizovaná demonstrace nebo koncerty, kdy ve veřejném prostoru zazní lidský hlas.“
Spolupráce se sborem i minisborem
Na inscenaci Cros-sing time spolupracuje také sbor La grande bande, který pod vedením hudebního skladatele a violisty Matěje Kroupy vznikl v roce 2004. La grande bande má široký repertoár zahrnující jak díla významných světových, tak i českých skladatelů a provádí také skladby svého sbormistra.
Součástí vystoupení souboru STAGE CODE je i dětský minisbor Kampata, který vznikl v září 2013. Pod vedením Denisy Dohnalové získal už v roce 2014 první cenu na pěvecké soutěži Allegro.
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka