Designblok, David na benátském bienále, Kniha o básnířce Čerepkové

Proto mohou chodci potkávat umělecké artefakty také v exteriéru. Například na Václavském náměstí je možné využít hned dva prostorové objekty. Podle Šídy je třeba také vyzdvihnout citlivou snahu sladit vesměs postmoderní image předmětů s historickými budovami. I když jsou v některých případech artefakty křiklavě barevné a tvarově netuctové, neznalý návštěvník by si často mohl myslet, že na dané místo takové vybavení patří.

Na Benátském bienále bude Česko zastupovat Jiří David s Alfonsem Muchou. V článku Hospodářských novin s názvem Davidův trik o tom informuje Daniel Konrád. Jiří David v konkurzu, jehož výsledky byly zveřejněny včera, uspěl s v uvozovkách přepracovanou verzí Muchova obrazu nazvaného Apoteóza z dějin Slovanstva. Zrovna dílo spjaté s československými dějinami vybírala pro bienále vůbec poprvé komise v mezinárodním složení. Šéfkurátor Národní galerie Adam Budak ji s ředitelem Jiřím Fajtem sestavili tak, aby českému umění poskytli reflexi zvenčí.

Tomáš S. Polívka v Lidových novinách píše o plánovaném koncertu Ahmada Jamala 19. října ve Dvořákově síni Rudolfina. Festival Struny podzimu tím podle Polívky splácí velký dluh českému publiku. Pianista Ahmad Jamal prý patří do klubu nestárnoucích. Oslavil osmdesáté čtvrté narozeniny, přesto si v míře málem neuvěřitelné uchovává hráčskou invenci i tvůrčí energii.

Václav Hnátek v Mladé frontě Dnes zve na výstavu v pražské Nikon Photo Gallery, která představuje americkou válečnou fotografku Heidi Levine. Ta už více než tři desetiletí systematicky zachycuje izraelsko-palestinský konflikt. Letos Heidi Levine usedne v porotě dvacátého ročníku soutěže Czech Press Photo.

Klára Kubíčková v Mladé frontě Dnes recenzuje knihu Vladimíra Čerepková Beatnická femme fatale, kterou napsala novinářka Alice Horáčková a zítra vychází v Argu. Osud básnířky Čerepkové je podle Kubíčkové zoufalý a smutný, plný života a energie, tak svobodný a přesto spoutaný vlastními běsy. Mistrovské je v knize prý pak hlavně interview, které dala Horáčkové sama Čerepková. Byl to vlastně poslední její rozhovor před smrtí a mluví v něm také o tom, jak jí její potřeba psát pomáhala z životní bezvýchodnosti. Doslova říká: „Psaní je pro mě všechno, psaní mi umožnilo žít.“