Mladé umění v Berlíně; Slovensko 2.0 se podobá Gottlandu; černobílý svět Jaromíra 99

Naďa Klevisová se v článku Hospodářských novin zejména věnuje pěti českým umělcům, kteří v Berlíně vystavovali: Krištofu Kinterovi, Jiřímu Thýnovi, Adamu Holému, Vladimíru Houdkovi a Marku Medunovi.

Kinterův přes čtyři metry vysoký osmiramenný lustr z rezavých pouličních lamp měl na veletrhu prominentní pozici a po zahájení ho reprodukovala řada německých deníků. Největší ze tří obrazů Vladimíra Houdka koupila hned po otevření veletrhu renomovaná německá Schnetkamp Collection. A výběr fotografií Adama Holého zakoupila Galerie Krinzinger z Vídně. Podle Hospodářských novin se tedy Češi představili v Berlíně úspěšně.

Film Slovensko 2.0 naznačuje, že se u našich sousedů blýská filmově na lepší časy. Píše o něm Alena Prokopová v Hospodářských novinách. Přirovnává povídkový film ke Gottlandu a konstatuje, že ho nelze hodnotit jako celistvé dílo. Většinu jednotlivých povídek však hodnotí pozitivně. Svou recenzi uzavírá: „Slovensko je součástí Evropy a neztratilo svazky se svými kořeny ani s Českem – a ani se světem výmluvně dobrého filmu.“

Filmu, ovšem českému, se věnuje Klára Kubíčková v Právu. Z rozhovorů s mladými filmovými tvůrci dochází k závěru, že debutanti spoléhají na levnou produkci a na školu. Režisér Matěj Chlupáček k tomu říká: „Důležité je sdílení vlastních projektů s jinými tvůrci a tím pádem možnost vzájemné nebo i jednostranné spolupráce. To je něco, co u nás nikdo nedělá a neumí.“

V dalším článku Práva pak najdeme hodnocení výstavy Jaromíra 99 Kill-Time, která je připravena v Chrudimi v Divadle Karla Pippicha. Jan Šída píše: „Černobílý svět Jaromíra 99 je krásný i nebezpečný zároveň. Jitří fantazii, hledá tajemství a evokuje temné síly.“

Jana Machalická píše v Lidových novinách o knize Libora Vodičky Vyjádřit hrou, která přináší hlavně převyprávěné obsahy her Václava Havla. Autor v podstatě jen vytvořil sumář toho, co řekli a na co přišli jiní, zatímco jeho postřehy jsou sporadické a ještě nijak objevné, soudí kritička.

Jiří Peňás upozorňuje v Lidových novinách na dnešní výročí sedmdesáti let od narození Ivana Martina Jirouse. Mimo četných kulturních akcí, které jsou při této příležitosti pořádány, se Peňás věnuje zejména literatuře, která v souvislosti s výročím vychází. K existující literatuře o Jirousovi letos přibývá sborník z příspěvků k takzvané Magorově konferenci, kterou loni uspořádala Revolver Revue. A chystá se také vydání Jirousovy korespondence s manželkou Julianou.

A na téže straně Lidových novin ještě Jana Machalická píše o komplikacích při volbě ředitele Slováckého divadla. Zastupitel uherskohradišťské radnice Antonín Seďa zpochybňuje výsledky výběrového řízení, které doporučilo radnici jmenovat Michala Zetela z brněnského Buranteatru. Podle Machalické ale Seďovy důvody nejsou rozumné.