Nový šéfkurátor Národní galerie a rekapitulace Salcburského operního festivalu
Národní galerie má nového šéfkurátora – rodáka z polského Krakova Adama Budaka. Budak působil na Benátském bienále a také tři roky ve Washinghtonu jako kurátor renomovaného Hirshhornova muzea. Sbírky chce probrat ze spánku, píše o tom Daniel Konrád v úvodu článku nazvaném Probudím Růženku v Hospodářských novinách.
Nový šéfkurátor říká, že historický narativ sbírek je třeba nahlédnout současnými kurátorskými metodami a kritickou teorií a dále vyjmenovává možnost intervencí do historických budov, rozšíření galerie do veřejného prostoru či přesah k dalším uměleckým formám.
S českým prostředím přišel Budak do styku již v polovině devadesátých let, kdy na mezinárodní soukromé univerzitě v Praze napsal esej o Jiřím Kolářovi a začal poznávat tuzemskou scénu. Roku 2003 ve Švýcarsku do skupinové výstavy zahrnul brněnskou umělkyni Barboru Klímovou a o pět let později ji jako jedinou Češku prosadil i do expozice putovního bienále Manifesta.
Letos naposledy se festival v Salcburku konal pod vedením zkušeného rakouského kulturního manažera Alexandra Pereiry. Na programu přehlídky samozřejmě nemohla chybět mozartovská produkce: letošní Don Giovanni ovšem vyvolal v rakouském tisku spíše negativní reakce a režisér Sven Eric Bechtolf, který je zároveň šéfem činoherní části festivalu, si vyslechl i hodně hlasité bučení, píše Helena Havlíková o programu prestižní operní přehlídky v Lidových novinách.
Salcburský festival také slovy Havlíkové nemohl opomenout letošního jubilanta – Richarda Strausse, který navíc stál u zrodu tohoto festivalu. Pro nastudování Růžového kavalíra si pozval legendu operní režie minulého století Harryho Kupfera. Rakouské mediální ohlasy nešetřily chválou i pro hudební nastudování šéfdirigenta Vídeňské státní opery Franze Welsera-Mösta. podle Havlíkové ovšem pro člověka nezatíženého vídeňskou nostalgií bylo zřejmé, k jak velkému posunu v režii opery v posledních letech došlo a bylo prý lepší zavřít oči a vychutnat si barvité hudební nastudování, ze kterého bylo jasné, jak hluboce mají právě tuto Straussovu operu Vídeňští filharmonici v krvi.
Znovu vyjde deset knih Ernesta Hemingwaye, informuje nás Klára Kubíčková v Mladé frontě Dnes. Poslední souborné vydání díla je třicet let staré, nakladatelství Odeon se k němu začne vracet a v následujících dvou letech vydá deset stěžejních Hemingwayových děl.
Šárka Hellerová v Právu vede rozhovor se zpěvačkou a výtvarnicí Martinou Trchovou, která chystá album a bude 30. srpna s dalšími třemi umělkyněmi vystavovat kresby na zámku v Hradci nad Moravicí. Na otázku, zda je pro ni prioritou hudba nebo výtvarné umění, odpovídá: „Mám různá období. Zpěv patří extrovertnímu období, kdy potřebujete vydávat energii směrem ven. Když maluju, potřebuji být naopak sama a schovaná.“
Jan Šída píše v Právu o výstavě Emílie a Karla Tomanových v pražské galerii Hollar. Oba výtvarníci prý uměli ve svých pracích enormně rozjitřit fantazii jak svou, tak i pozorovatelů zvenčí. Výstava potrvá do 14. září.
Nejposlouchanější
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.