Milokraj: Folklor Goes Jazz
Folklor Goes Jazz, tak se jmenuje aktuální projekt skupiny Milokraj. Začíná právě dnes v Tišnově, zítra se uskuteční ve Znojmě, v pátek v Břeclavi a vyvrcholí 8. srpna v rakouském Poysdorfu.
Skupina Milokraj uspořádá sérii dílen, ve kterých se spolu s regionálními hudebníky pokusí o propojení jazzu, folklóru, world music i popu. Lektory dílen, které budou probíhat vždy dopoledne a odpoledne, jsou členové skupiny Milokraj, vesměs renomovaní hudebníci: zpěvačka a hráčka na quatro Marta Töpferová, basista Tomáš Liška, kytarista David Dorůžka, houslista Stano Palúch a cimbalista Marcel Comendant.
Dílny vystřídají večerní koncerty, na kterých skupina Milokraj představí kolekci autorských písní Matry Töpferové a Tomáše Lišky, vycházejících z kořenů domácí lidové hudební tradice a ovlivněných jazzem, world music a soudobou hudbou. Texty vybírali z poesie Anny Hodkové, Věry Provazníkové, Rity Erben a tři napsala Marta Töpferová.
Ta spolupracuje s Tomášem Liškou přes pět let. Během té doby uspořádali řadu společných koncertů, podíleli se na různých projektech. Významným mezníkem této spolupráce je album autorských písní inspirovaných českým a moravským folklórem, jazzem i world music, které natočili loni se skupinou Milokraj. Jejich projekt poutá pozornost doma i v zahraničí.
V odpolední Mozaice zazní výběr z těchto skladeb: Jabloň zapomnění; Laštověnko, kam to letíš; Aby mě miloval; Na vysoké hůrce; Modrá noc a Na lipovej stráni.
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.