Greenaway na Filmovce apeloval na obraz; Kniha ze samotek rumunských věznic

Letošní „retro“ design konvenuje s heslem, pod kterým se čtyřicátá LFŠ stala vlajkovou lodí kvalitního diváckého zážitku. „Zapáleni filmem“ jsou podle Prokopové zjevně už dramaturgové akce, kteří pod zkušeným vedením programové ředitelky Ivy Hejlíčkové připravili pro návštěvníky mimořádně vyvážený a zajímavý program.

O Letní filmové škole informuje i Klára Kolářová v Právu, v článku nazvaném Svatá trojice: mobil, počítač, kamera popisuje přednášku britského filmaře Petera Greenawaye, jenž sebou přivezl své hororové drama Kuchař. Greenaway se na přednášce vymezoval například vůči způsobu, jakým jsou dnes snímky vyprávěny:

„Jsme svědky totální nadvlády textu nad obrazem. Většina produkce jsou takové ilustrace ke slovům. A to je špatně. Hlavní je přece obraz. Plátno je přece k tomu, aby se v něm sdělovaly myšlenky vyjádřené obrazem, nikoli textem,“ řekl na Letní filmové škole Greenaway.V českém nakladatelství Doplněk vycházejí beletristické vzpomínky rumunské výtvarnice, kterou v padesátých letech neprávem odsoudili ve vykonstruovaném procesu. Pod názvem Tichý útěk vypráví Lena Constanteová syrový příběh ze samotek rumunských věznic. O knize i autorce se dozvíte více od Kláry Kubíčkové v Mladé frontě Dnes:

„Svědectví o samotce je prý kruté. Uvězněná nesměla během dne sedět na posteli, mohla jen stát nebo chodit přes maličkou celu, až v deset hodin večer měla povoleno si lehnout. Ve vězení ovšem ,napsala‘ osm divadelních her. Tedy spíš do posledního verše vymyslela a vtiskla do paměti. „Na výstavu Japanismus v českém umění v Salmovském paláci, která potrvá do 7. září, nás zve Filip Šenk v Lidových novinách. Výstava je dělena do šesti kapitol. Její předností je přítomnost jak populárních předmětů a oblečení původem z Japonska, tak domácí reakce na ně.

Za nejpodnětnější považuje Šenk promítání vzorů do konkrétních skladebných prvků obrazů, a to nejen na první pohled zřejmých jako v případě Vojtěcha Preissiga, ale třeba i na oleji Bohumila Kubišty z roku 1911.

A Petr Dorůžka v Hospodářských novinách v článku s názvem Punkové řešení světa Billyho B. píše o pátečním vystoupení anglického písničkaře Billyho Bragga na festivalu Glatt und Verkehrt v rakouské Kremži. Bragg prý sice není mistrem elegantně okouzlujících melodií, jeho prioritou jsou však nosné příběhy se sociální pointou.