Festival Prague Proms letos poprvé bez jazzového trumpetisty; orchestr FOK uvede premiéru skladby Druhopisy; v Dejvicích otevřou „květák“

18. červen 2014

Začal festival Prague Proms. Jak informují Hospodářské noviny, Český národní symfonický orchestr s dirigentem Marcellem Rotou přehlídku otevřel venkovním koncertem motivů z hollywoodských filmů od Hvězdných válek až po Piráty z Karibiku. V centru Prahy přihlíželo osm tisíc lidí. „Zvuku od stánků s grilovanými klobásami a cvakot turistických fotoaparátů ustoupily bouřlivým dechům i ostrým bicím. Můstkem otřásala hudba,“ popisuje atmosféru redaktor Frank Kuznik.

Hospodářské noviny upozorňují na několik významných festivalových koncertů a vystoupení. Nejvýraznější položkou programu podle deníku bude 26. června v Obecním domě návrat amerického skladatele a dirigenta Vince Mendozy. Letos ale na přehlídce nezahraje žádný jazzový trumpetista.

Orchestr FOK v Obecním domě dnes uvede českou premiéru skladby Druhopisy. Skladatel Kryštof Mařatka, vnuk sochaře Josefa Mařatky, se při jejím vzniku inspiroval českými lidovými nástroji. Jak přiznává v Mladé frontě Dnes, etnická hudba byla vždy jeho láska a se skladbou mu hodně pomohl Jiří Pavlica. Jak ale symfonický orchestr může vyjádřit třeba zvuk vozembouchu? „To je právě výzva,“ směje se Mařatka a dodává: „Dá se napodobit s pomocí nástrojů, ale třeba i dupáním.“

Lidové noviny mají na své kulturní straně pravidelnou Literární středu. Knihu Škvorečtí napsal jejich přítel a exilový spisovatel Ota Ulč, ze kterého onoho spisovatele udělal právě Josef Škvorecký a jehož knihy pak vydávala jeho manželka Zdena. A teď Ulč shrnul historii tohoto přátelství ve své knize. „Ulčova kniha je především dokumentem života v exilu a poctou velkému příteli. Jde o skládanku textů různého charakteru, vzpomínek, charakteristik, drbů a (sebe)komentářů. Dotýká se oblíbených Ulčových - a z části i Škvoreckého - témat (politická korektnost, antiamerikanismus, asymetrické vidění levice),“ píše Jiří Peňás.

Mladá badatelka Gabriela Romanová vydává knihu Příběh Edice Expedice. Podle Lidových novin je to zevrubná a plastická zpráva o této samizdatové edici, která vycházela v letech 1975 až 1989. Romanová se netají tím, že při sběru materiálu pro tuto knihu narazila na jedno stále víceméně tabu: na finanční stránku samizdatu. „Jak to celé ekonomicky fungovalo, to už bude muset být předmětem jiné studie. Otázka je, zda vůbec taková studie vznikne, neboť jestli se něco obzvlášť obtížně rekonstruuje, pak dějiny konspirace. A bez konspirace by samizdat neexistoval,“ uzavírá redaktor Josef Chuchma.

Recenzi nového českého filmu Všiváci otiskuje Mladá fronta Dnes. V prvotině Romana Kašparovského o bratrech, které rozdělila žena, hrají Ondřej Vetchý, Jiří Langmajer nebo Jiří Mádl. Podle redaktorky Mirky Spáčilové má film až moc ctižádosti a dala mu 60 procent.

V Právu najdete rozhovor s Chantal Poullain o nové hře Kurtizány, která bude mít zítra premiéru v divadle Ungelt. Vyrovnat se s rolí nebylo pro herečku prý snadné, protože byla vychovávána v přísném katolickém duchu v klášterní škole.

Titulní stranu Hospodářských novin zaplnila fotografie budovy Ústavu organické chemie a biochemie. Futuristická stavba ve tvaru zaobleného trojúhelníku, která ponese jméno českého vědce Antonína Holého, bude otevřena zítra v pražských Dejvicích. Architekti objekt nazývají květák.

autor: mvo
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.