Kunderův filozofický román; Rilling: proniknout do Bacha není snadné; životem otřískaný hlas Zuzany Michnové
Milanu Kunderovi dnes ve Francii vychází nová kniha. Jmenuje Oslava bezvýznamnosti. Jak přibližují Hospodářské noviny, dějem knihy se linou hovory čtyř přátel Alaina, Ramona, Charlese a Calibana.
Při procházce pařížskou Lucemburskou zahradou debatují o různých tématech. Kundera knihu přehledně rozčlenil do sedmi částí.
Server Mediapart napsal, že jde o román filozofického založení a že spisovatel hlavně tentokrát medituje nad lidskými pocity a stavy, například nad chtíčem nebo smutkem, ale také exilem, nudou či studem.
„Kundera se k tomu docela jistě nevyjádří. Už desítky let neposkytuje rozhovory a ve svých esejích opakovaně tvrdí, že autor je soukromou osobou a má být přísně oddělený od svého díla,“ dodávají Hospodářské noviny. Co o novele soudí francouzské kritiky, se dočtete v Právu.
Beethovenovu Slavnostní mši dnes v pražském Obecním domě povede německý dirigent Helmuth Rilling. Podle Mladé fronty Dnes udělal mnoho pro popularizaci Bacha, ale dobře rozumí i dalším autorům. V Praze byl dirigent několikrát, organizoval tu své proslulé Bachovy akademie, o které je teď zájem například v Číně.
Jak deník podotýká, proniknout do Bacha-člověka prý není snadné. Nejspíš to ale nebyl onen pán přísně shlížející z obrazu. „Musel mít smysl pro humor. Měl přece dvacet dětí a takový člověk nemůže být přísný,“ cituje Mladá fronta Dnes dirigentova slova.
Před rokem měl premiéru dokument o zpěvačce Zuzaně Michnové. Zachycuje například speciální koncert, na kterém se sešly výjimečné osobnosti. A právě vychází dvojalbum z tohoto koncertu, informuje Mladá fronta Dnes.
„Sama Zuzana Michnová sice má už hlas životem otřískaný, možná méně ohebný než dřív, ale dostal občas zajímavé, až bluesové odstíny. A je zcela patrné, že se zejména v polohách druhého disku cítí stále doma,“ hodnotí redaktor Ondřej Bezr. Dvojalbu dal 75 procent.
Film uvízlý mezi uměním a školní pomůckou. Tak nadepsaly Lidové noviny recenzi českého dokumentu Eugéniové. Snímek připomíná, co by nemělo být zapomenuto: katastrofální důsledky pokusů o šlechtění lidské rasy. Redaktor Marcel Kabát si myslí, že chvályhodný pokus o netradiční filmový útvar se povedl pouze částečně.
„Každopádně je to lepší, než kdyby nevznikl vůbec nebo se spokojil se suchým výčtem faktů. Ve školních videotékách bude nejspíš pořád patřit k tomu lepšímu, co nabízejí,“ tvrdí Lidové noviny.
Lidové noviny a Mladá fronta Dnes hodnotí americký film Captain America: Návrat prvního Avengera. Od druhého deníku dostal v hodnocení 60 procent.
Z Práva se dozvíte, že Španělsko slaví rok malíře El Greka. Letos je to 400 let od jeho úmrtí. Výstavy připravila muzea v Toledu nebo Madridu. Muzeum sochařství Valladolidu připravuje výstavu o tom, jak se další umělci El Grekem inspirovali.
„Možná by nebylo od věci, kdyby se odkaz El Greka připomenul i v Česku. Byl to totiž roudnický rodák Max Dvořák, který zapomenutého tvůrce na začátku 20. století znovu objevil nejen pro dějiny umění, ale i pro moderní malíře, zejména středoevropské expresionisty,“ konstatuje Právo.
Nejposlouchanější
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.