Ruské kulturní osobnosti schvalují postup Putina na Krymu; Oněgin v Mariinském divadle na vývoz

17. březen 2014

Aktuality z ruské kultury připravila Jana Klusáková: „Medvědi a válenky, export pro Čínu,“ nazvala svou recenzi na premiéru opery Petra Iljiče Čajkovského Evžen Oněgin Marina Gajkovičová – uvedlo ji Mariinské divadlo v Petrohradě ve spolupráci s Národním centrem interpretačního umění.

Divadlo prý novým představením ruské klasiky potěší právě teď, v březnu, publikum čínské metropole Pekinu. Režisér Alexej Stěpanjuk ve spolupráci se scénografem Aleksandrem Orlovem a kostýmní výtvarnicí Irinou Čerednikovou se inspirovali žánrovými obrázky z Puškinovy doby, píše recenzentka. Otevře se opona a diváci zatleskají barevně a starodávně oblečené chůvě, která se krčí na schodech do domu, dále nehybným hostům u Larinových nebo malebnému petrohradskému soumraku. Jeviště je plné takzvaných ruských suvenýrů: nechybí medvěd (vycpaný), dále samovar, místo balalajky kytara a samozřejmě jsou zde válenky.

Zavařenina v prvním jednání je jablečná a jablek je plná scéna, je to hezké. Modré nebe, hromada sena, dřevěný rodinný stůl s kouřícím samovarem - a do toho paní Larinovová, matka Taťány a Olgy, střídá extravagantní klobouky a schovává tvář pod slaměný čínský slunečník. Přichází Taťána psát dopis. V rozrušení běhá po schodech nahoru a dolů a zuřivě strká do houpačky, jako že odnynějška nic v této dosud poklidné idyle nezůstane na svém místě. A v závěrečné scéně kněžna Taťána Greminová vzpomíná na minulost a bezděčně při tom probírá jablka, ležící na okenním parapetu. Jedná se o další dekorativní představení, upřesňuje recenzentka, o výhodný exportní artikl; část diváků to má takhle ráda, i když ten zbytek se nudí.

Představení zachraňuje Valerij Gergijev; jeho hudební nastudování je věrné Čajkovskému, a přitom dokáže divákům zprostředkovat to, co zůstává zraku skryto," uzavírá Marina Gajkovičová. Agentura RIA Novosti oznamuje, že Igor Zelenskij, šéf baletního souboru moskevského divadla Stanislavského a Němiroviče-Dančenka, povede od září 2016 Bavorský státní balet v Mnichově. Vystřídá ve funkci českého choreografa Ivana Lišku. Liška Rusovo jmenování přivítal, řka, že Zelenskij patří k nejlepším tanečníkům posledních dvou desetiletí, ostatně mnichovské publikum ho zná díky hostování. Igor Zelenskij vedl do roku 2011 baletní soubor divadla v Novosibirsku.

Ruska v čele nezávislé kolínské akademie

Agentura Ria novosti dále oznamuje, že Akademie světového umění v Kolíně (nad Rýnem) zvolila na nejbližší dva roky novou uměleckou ředitelku - stala se jí ruská kurátorka, výtvarná teoretička a kritička Jekatěrina Děgoť. Nekomerční Akademie světového umění vznikla v Kolíně v roce 2012. Spojuje virtuálně kulturní činitele z různých koutů světa - a právě umělecká ředitelka svolává jednou za dva roky sjezd.

Kulturní fronta podporuje Putina

Jméno Igora Zelenského ani Jekatěriny Děgoť jsem nenašla na seznamu osmdesáti šesti kulturních osobností, které podepsaly petici na podporu Putinových opatření vůči Krymu. Cituji:

„V těchto dnech nemůžeme být jen lhostejnými a chladnokrevnými pozorovateli. Naše společné dějiny a kořeny, naše kultura a její duchovní zdroje, naše základní hodnoty a jazyk nás spojili navždycky. Chceme, aby jednota našich národů a kultur měla pevnou budoucnost. Proto jednoznačně podporujeme postoj prezidenta Ruské federace vůči Ukrajině a Krymu.“

Následují podpisy, například: violista Jurij Bašmet, režisér Fjodor Bondarčuk, herec Nikolaj Burljajev, dirigent Valerij Gergijev, režiséři Sergej Govoruchin a Pavel Lungin, rektor VGIKu Malyšev, rektor moskevské konzervatoře Sokolov, dirigent a houslista Vladimir Spivakov, herec Oleg Tabakov, ředitel Mosfilmu Karen Šachnazarov a další.

autoři: Jana Klusáková , Karel Kratochvíl
Spustit audio