Včerejší Oskary hodnotí dnešní noviny
Největší prostor na kulturních stranách novin mají dnes Oscaři. Právo se jim věnuje na celé straně podobně jako Hospodářské noviny, Mladá fronta Dnes připravila dokonce dvojstranu.
Jan Rejžek v článku Lidových novin uvažuje nad tím, k čemu vlastně předávání nejslavnějších filmových cen je, když i letos znovu všechno dopadlo podle očekávání. Včetně ceny pro nejlepší neanglicky mluvený snímek – italskou Velkou nádheru, která předtím dobyla ceny BAFTA, Zlatý glóbus a Evropské filmové ceny.
Rejžek se shoduje s Věrou Míškovou, která píše pro Právo, že je vždycky podezřelé, když jde cena za režii jinému filmu než cena za nejlepší film. Naznačují, že otrokářské drama 12 let v řetězech vyhrálo spíš s ohledem na politickou korektnost. Sci-fi Gravitace, které dostalo nejvíce sošek, například v kategoriích kamera, hudba, střih nebo právě režie, zřejmě nemělo dostatečně silné téma, které nejlepší film mít musí.
Oba články také připomínají českou stopu na ceremoniálu. Hrdinka vítězného krátkometrážního dokumentu Dáma v čísle 6 Alice Herzová Sommerová se narodila v Praze.
Petr Fischer ve svém komentáři otištěném v Hospodářských novinách upozorňuje na to, že americký režisér Steve McQueen je prvním černošským režisérem, který Oscara za nejlepší film získal. Zároveň dodává, že se McQueenova pozornost ve filmu stáčí k bílým ženám a mužům. Pokládá jim otázku, kde byli a kam se dívali, když z černošských zad létaly špony a hobliny kůže a krve.
Divadelní úterý Lidových novin přináší obsáhlý rozhovor s herečkou Věrou Kubánkovou. Do svého prvního angažmá nastoupila v roce 1948 a hraje dodnes. V rozhovoru například Věra Kubánková říká, že všichni, kdo dělají divadlo, jsou praštění. Tím taky vysvětluje, proč tančila v klipu Tata Bojs. Vypráví o totálním nasazení, ale i své herecké kariéře a o tom, jak ji ovlivnil Otomar Krejča.
Tomáš Seidl píše v kulturní rubrice Hospodářských novin o nové verzi Angeliky. Přestože francouzský režisér Ariel Zeitoun zdůrazňuje, že jeho dobrodružná romance není remakem populárních filmů ze šedesátých let, podle kritika první dvě třetiny filmu pouze překlápějí oproti předloze zredukovaný děj snímku Angelika, markýza andělů z roku 1964. A i poslední dějově předimenzovaná třetina filmu přejímá klíčové události původního snímku. Tomáš Seidl uzavírá, že ze souboje s původní sérií odchází nová Angelika vinou své zbytečnosti jednoznačně poražena.
V Mladé frontě Dnes hodnotí Klára Kubíčková knihu Vykupitel duší slovenské autorky Ivety Pačutové. Recenzentka uděluje českému překladu románu 40% a píše, že sága je strhující pouze tím, jak neuvěřitelně ploché postavy horalů obdařené salonní mluvou nabízí.
Nejposlouchanější
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.