Španělská jeskyně Altamíra zpřístupněna; dětských čtenářů dramaticky ubylo; ministr kultury vrací do hry Kaplického chobotnici
Na titulní straně Mladé fronty Dnes se dočteme, že včera byla znovu otevřena jeskyně Altamíra. Španělské jeskynní malby staré zhruba 20 tisíc let byly zpřístupněny po dvanácti letech.
Na titulní straně Mladé fronty Dnes se dočteme, že včera byla znovu otevřena jeskyně Altamíra. Španělské jeskynní malby staré zhruba 20 tisíc let byly zpřístupněny po dvanácti letech.
Každý týden se na prohlídku může vydat pět návštěvníků a uvnitř jeskyně mohou strávit maximálně 37 minut. Tato opatření mají ochránit vnitřní mikroklima jeskyně a tím i staré malby.
Titulní stránka Mladé fronty Dnes také otiskuje článek s titulkem Dětských čtenářů dramaticky ubylo. Publikuje výsledek průzkumu Národní knihovny, podle nějž počet dětí ve věku 9–14 let, které čtou denně, klesl za deset let o polovinu. Podobně klesl také počet dětí, které přečtou více než tři knihy měsíčně. 29 % dětí nepřečte za měsíc ani jednu knihu, obecně čtou méně chlapci.
Na stránce, kde jsou v Mladé frontě Dnes otištěny podrobnější výsledky průzkumu, najdeme také článek k tématu „Kaplického knihovny“. Ministr kultury Daniel Herman vrací do hry nesplněný sen Národní knihovny – projekt takzvané chobotnice architekta Jana Kaplického. „Velmi pravděpodobně by to nebyla knihovna, ale víceúčelové kulturní zařízení. A nebude to Letná,“ řekl ministr o účelu a možném umístění stavby.
Sochař Pavel Opočenský připravil pro pražskou galerii Září výstavu šperků nazvanou Eroempathy. Vyrobil brože ze snowboardů – starých, ale i nových. Říká k tomu:
„Je jedno, jestli je použitý, nebo zcela nový. Pro mě je důležitý fakt, že materiál, ze kterého snowboardy vyrábějí, je průsvitný. Brož je nejsvobodnější forma šperku, při její výrobě mohu být nejvíce sochařem. Jestli se bude hodit dámě k róbě, mě vůbec nezajímá. To je spíše bonus.“
Rozhovor s Pavlem Opočenským otiskuje Právo. Další rozhovor tento deník připravil s Annou Calvi. Britská hudebnice vystoupí 6. března v pražském Lucerna Music Baru.
V Galerii kritiků probíhá výstava finalistů sedmého ročníku Ceny kritiky za mladou malbu. Filip Šenk v Lidových novinách píše, že první cena byla Janu Poupětovi udělena porotou z dobrého důvodu. Jeho malba je inteligentní a zručná. Na dalších místech už se kritik s porotou Ceny kritiky neshodne, nicméně souhlasí, že letošní ročník je kvalitní.
Lidové noviny a Právo hodnotí novou verzi filmové Angeliky. Francouzský režisér Ariel Zeitoun se pokouší vrátit do hry kultovní příběhy markýzy andělů. Alena Alma Prokopová v Lidových novinách, ani Věra Míšková v Právu rozhodně nové pojetí Angeliky, které přichází do českých kin, za velký úspěch nepovažují. Ocitujme například z Práva:
„Nová verze filmové série o Angelice se částečně natáčela v českých exteriérech, přinesla tedy do domácí pokladny pěknou sumičku peněz. To je ale skoro to jediné, co lze filmu přiznat k dobru. Představitelka titulní role modelka Nora Arnezederová vůbec neumí hrát. Co je ale mnohem horší než obsazení, jsou jalové dialogy, jejichž bezobsažnost dabing ještě umocnil, takže působí chvílemi až parodicky.“
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše
-
Antonín Přidal: Výstřel a spol. Rozhlasová groteska podle filmového námětu Vladislava Vančury
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.