Co máme hledat na exoplanetách?
Astronomové nacházejí ve vesmíru stovky planet obíhajících cizí hvězdy – jak se ale mohou dozvědět něco bližšího o jejich chemickém složení – a co hledat, když chtějí najít stopy života?
Když chtějí astronomové najít život jinde ve vesmíru, jednou z mála možností, které dnes mají, je zkoumat chemické látky, které se na jiných planetách nacházejí, metodami tzv. spektroskopie neboli analýzy světla z těchto objektů. I tak je ale problém, co může skutečně spolehlivě prozradit přítomnost života.
Z údajů z družice Kepler, která pátrala po planetách mimo naši Sluneční soustavu, vědci vyvodili, že v naší Galaxii mohou kolem jiných hvězd obíhat miliardy planet, jejichž velikost je srovnatelná se Zemí a které se nacházejí v zóně, kde se může vyskytovat voda v kapalném skupenství.
Mají tedy teplotu příhodnou pro život v nám známě podobě. Metod, jak se o nich dozvědět víc, však zatím vědci nemají mnoho. Hlavním nástrojem zkoumání je pro ně spektroskopie, tedy – velmi zjednodušeně řečeno – analýza světla rozloženého na jeho spektrum.
Dá se předpokládat, že mezi exoplanetami bude i nějaká, která bude mít atmosféru podobnou zemské? Ta je totiž velmi výjimečná, protože její složení ovlivnily i živé organismy.
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše
-
Antonín Přidal: Výstřel a spol. Rozhlasová groteska podle filmového námětu Vladislava Vančury
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.