I po 50 letech působí budova Berlínské filharmonie stále avantgardně

„Cirkus Karajani“ nazývají Berlíňané budovu své filharmonie. Důvodem je neobvyklý půdorys, připomínající asymetrické šapitó a Herbert von Karajan, tehdejší šéfdirigent, který 15. října 1963 novostavbu zasvětil prvním koncertem. Na programu byla Beethovenova třetí předehra k opeře Fidelio, nazvaná Leonora. Maestro ji jistě nevybral náhodně. Je totiž hudebním symbolem svobody, stejně jako Scharounova stavba v architektonickém kontextu.

Decentně nápadná budova Zlatavé sídlo Berlínské filharmonie bych ráda popsala – přestože si tyto dva výrazy zdánlivě odporují – jako „decentně nápadné“, v každém případě nadčasové, jako velká většina staveb Bauhausu. Hans Scharoun navrhoval ve 20. letech mnoho staveb společně s Miesem van der Rohe.

Budova filharmonie patří k jeho pozdním architektonickým pracím – v roce jejího slavnostního otevření mu bylo sedmdesát. Scharounovy návrhy byly realizovány s jednou jedinou výjimkou německého velvyslanectví v Brazílii – pouze v Německu.

Průkopnický tvar stanu a mísy

Scharounův koncept byl průkopnický nejenom svojí vnější optickou podobou, ale především vnitřním uspořádáním.

Digitální koncertní sál Berlínské filharmonie |foto: Kateřina Lánská

Do té doby se architekti otrocky drželi klasického půdorysu s orchestrem na vyvýšeném pódiu v zadní části obdélníkového sálu. Scharoun umístil orchester do středu asymetrické budovy ve tvaru stanu. Diváci sedí kolem dokola a část z nich hledí hráčům do not a dirigentovi do tváře.

Největším přínosem je ovšem výtečná akustika koncertního sálu. Architekt obrátil klasickou kopuli naruby – vznikla jakási mísa s výtečnou audiokvalitou, která je konstantní na předních i zadních místech sálu.

Scharoun, který tehdy musel svoji revoluční myšlenku urputně obhajovat, argumentoval mimo jiné takto: „Jistě není náhodou, že lidé odjakživa tvořili kruh, naslouchajíce hudebníkovi, hrajícímu na ulici. Tento naprosto přirozený proces jsem pouze přesunul do koncertního sálu.“

Jedna z mála moderních staveb, které budou měřítkem pro ostatní

Pro zajímavost – kompletní stavební náklady činily 17 milionů marek. A pro srovnání – budova Elphi (Elbphilharmionie) hamburské filharmonie, jejíž otevření je plánováno v roce 2016, má stát podle posledních zpráv 565 miliónů eur.

Sídlo Berlínské filharmonie (arch.Hans Scharoun) |foto: flickr.com

Jenom pár staveb moderny je měřítkem pro ty, které přijdou po nich. Patří k nim bezesporu stavby architektů funkcionalismu, stejně jako ty navrhované Oscarem Niemeyerem a dalšími.

A také budova Berlínské filharmonie, postavená před padesáti lety podle návrhu Hanse Scharouna.