Výstava Diega Velázqueze a další kulturní aktuality ze Španělska

Jde o třicítku portrétů, které mistr maloval po návratu ze své druhé římské cesty, v době, ze které pocházejí slavné Las Meninas. V Itálii, mimo jiné u Caravaggia, se Velázquez utvrdil v malbě alla prima, bez předchozích náčrtků a kreseb, naživo s modelem přímo před sebou. Jestliže se od Velázqueze nedochovali náčrtky, je to právě proto, že je nedělal. O výstavě se už teď mluví jako o unikátní příležitosti docenit autorova génia naživo. „Tahy skoro beze stop, tak lehké, že vypadají jako akvarel, harmonické tóny barev bez přemaleb – to vše je vidět jen na originálech.“

Národní cena za Ilustraci pro Carmen Solé Vendrell

Španělské ministerstvo školství, kultury a sportu udělilo Národní cenu za Ilustraci pro letošní rok katalánské výtvarnici Carmen Solé Vendrell. Podle poroty je její tvorba pro Španělsko „majákem“ na poli ilustrace knih pro děti a zatímco v roce 1979 stejnou cenu Carmen Solé získala za konkrétní díla, tentokrát je oceněna celá její umělecká dráha. Což autorka kvituje s povděkem také vzhledem k tomu, že zastupuje celou generaci ilustrátorů, kteří tento žánr výrazně ovlivnili. „Chápu to ocenění, jako uznání celé generaci,“ říká v jednom z rozhovorů. Tvorbu Carmen Solé i podle jejích vlastních slov výrazně ovlivnila brzká smrt matky a brzké zapojení se do společenského života s otcem, který pracoval v divadle.

Sociální svědomí a zájem o hluboká témata charakterizují celé její dílo. Mezinárodní ohlas zaznamenala knížka Juanův měsíc, jejíž hlavním tématem je smrt a způsob, jak se s ní vyrovnat. Tematikou dětí žijících na ulici se zabývala kniha Děti moře. „Žijeme v globální společnosti. Potíže jedněch jsou potížemi všech,“ říká Carmen Solé.

Fórum za kulturu volá po změně

Angažovanost na poli společnosti a kultury se v těchto dnech ve Španělsku projevila vznikem nové skupiny umělců a intelektuálů. „Fórum za kulturu“ má být platformou pro setkávání – se solidaritou a kritickým myšlením jako základními stavebními kameny. Filmař Pedro Almodóvar, spisovatel Juan José Millás, básník Luis García Montero, prozaička Almudena Grandes anebo písničkáři Joan Manuel Serrat a Joaquín Sabina mezi jinými, zveřejnili v Madridu zakládající manifest nové platformy, která si za cíl klade bojovat proti všudypřítomné hegemonii neoliberální ideologie, banalizaci myšlení a odcizenosti zábavy, a naopak bránit rozmanitost, pluralitu, jazyková a kulturní bohatství.

Během slavnostního večera, kdy byl manifest představen, se debatovalo o ekonomické krizi na základě krize z roku 1929 a jejího uměleckého odrazu ve verších Federica Garcíi Lorky. Skupina se tak staví proti vládnoucí politické garnituře, která se vymlouvá na krizi a zatím brutálně omezuje tvorbu, svobodu a kulturní život. Staví z pozice „alternativy, budování ideálu, volání po změně“.