Drobné organismy mohou zničit i ropné ložisko
Malé živé organismy dokážou výrazně přepracovávat horniny – některé přispívají ke vzniku úrodné půdy, jiné mohou třeba zničit ropné ložisko.
O existenci mnoha dnes už vyhynulých organismů na Zemi víme pouze ze stop, které po nich zůstaly v horninách. Nejde však jen o otisky jejich končetin nebo různých schránek a ulit.
Mnozí živočichové – a to nejen ty fosilní, dávno vyhynulé druhy, ale dokonce i ty, které žijí na Zemi dnes, dokážou výrazně přepracovávat horniny. Zde ve střední Evropě nejlépe pozorujeme, jak přepracovávají půdu. Mohou ale také transformovat usazeniny na dně řek, rybníků a moří. Některé umí třeba i zničit ropné ložisko.
Právě biogenními – tedy živými organismy způsobenými – změnami hornin se zabývá náš světově uznávaný odborník na fosilní stopy, doktor Radek Mikuláš z Geologického ústavu Akademie věd, který za svůj výzkum a disertační práci právě získal titul „doktor věd“, což je v současné době v České republice nejvyšší kvalifikace v profesní kariéře vědce.
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.