Frankfurtský knižní veletrh byl i letos plný zážitků, překvapení i zklamání
Nakladatelé a autoři, ale i IT-odborníci, právníci a prodejci a samozřejmě proudy čtenářů – ti všichni se letos už po 65. sešli na Frankfurtském knižním veletrhu.
Mnoho nakladatelství muselo být během loňského roku zavřeno, protože nakladatelé nechtěli nebo nemohli akceptovat nový trend a včas se nepřizpůsobili. Nový trend, který se mi nechce nazývat vývojem, pro některé je spíše regresí, spočívá samozřejmě a hlavně v digitalizaci. Rychle přibývá nakladatelství, která se specializují jen na elektronické knihy.
To ovšem není zdaleka jediný problém vydavatelů. Ten první lze vyřešit technickou reorganizací nakladatelství. Ten druhý, podle mne vážnější, spočívá v pozměněných nárocích čtenářstva, které mnohá nakladatelství – především proto, že si chtějí zachovat určitou úroveň – nechtějí akceptovat. A to je chyba. Jeden trpěný autor a jeho komerčně úspěšná kniha může výrazně zlepšit finanční situaci celého nakladatelství, které pak může vydávat knihy hlubšího obsahu.
Boris Becker představil ve Frankfurtu svou druhou knihu, která se okamžitě katapultovala na páté místo žebříčku bestsellerů – přes její originální název – anebo právě pro něj – jmenuje se Život není hrou (Das Leben ist kein Spiel). A pak, že lidi nečtou!„Mnoho lidí čte pouze proto, aby nemuselo myslet“ (1742-99), na tento citát Georga Christopha Lichtenberga, německého matematika a fyzika si často vzpomenu. Nakladatelé by řekli: Je jedno jakou mají motivaci, ale alespoň čtou!
Nedělejme si iluze – knižní creme de la creme vidíme pouze na knižních veletrzích, na čtení zde ovšem není vůbec čas, protože se tu hlavně prodávají licence a udržují kontakty. Veletrh je ale především výbornou příležitostí poznat autory osobně a dotvořit si obrázek z přečteného o barvě hlasu, mimice, gestech. Ani fotografie spisovatelů na obálkách knih nejsou věrné. Letos jsem absolvovala nespočetná autorská čtení a byla jsem téměř beze zbytku příjemně překvapená.
A tak jsem si v klidu vyslechla diskuse o nových knihách s laureátkou Německé knižní ceny Terézií Mora, s Clemensem Meyerem, jejím kolegou ze shortlistu i s nizozemským spisovatelem Leonem de Winterem. V klidu a v pohodě, zatímco se ostatní dlouho před začátkem snažili protlačit na křest Beckerovy knihy a jiných knih dalších prominentů.
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon