Ředitelka moskevského Multimedia Art Muzea získala cenu mezinárodní kulturní nadace; představení petrohradské Malé činohry v Moskvě

Před dvaceti lety byla založena mezinárodní kulturní nadace Montblanc, která podporuje kulturní iniciativy v mnoha zemích světa. Minulé úterý získala cenu Montblanc Olga Sviblovová, ředitelka moskevské instituce jménem Multimedia Art Muzeum. Mezinárodní porota složená z kulturních činitelů dvanácti zemí a dosavadních laureátů ceny Montblanc konstatovala, cituji: „Olga Sviblovová obětuje veškeré síly, čas a peníze pro rozvoj a rozkvět kulturního života". Cenu (15 tisíc euro) jí předala populární rusko-tatarská herečka Renata Litvinovová. Rozumí se, že laureát částku věnuje kulturní instituci podle vlastního výběru. Olga Sviblovová na místě sdělila, že za tyto peníze uspořádá tři výstavy mladých fotografů.

S říjnem začíná v Moskvě, v Petrohradě a dalších dvaceti dvou ruských městech nová divadelní filmová sezóna (ne, nepřeřekla jsem se). Ruští diváci tak uvidí nejlepší představení projektu, jehož autorem je britské Národní královské divadlo. Jedná se o shakespearovské divadlo Globus a přímé přenosy z Metropolitní opery v New Yorku. Příslušná kina se poprvé zaplnila v sobotu 5. října; hrála se opera Petra Iljiče Čajkovského Evžen Oněgin s účastí Anny Netrebko, dirigent Valerij Gergijev. Ruští diváci se těší na premiéru Borodinovy opery Kníže Igor; v Metropolitní opeře ji režíruje Dmitrij Čerňakov.

V rámci zvláštního projektu festivalu Zlatá maska přivezl petrohradský režisér Lev Dodin do Moskvy pět představení své Malé činohry. Na scéně Divadla Vladimíra Majakovského to jsou (od 28. září) dvě premiéry loňské sezóny: Schillerovy Úklady a láska a Ibsenův Nepřítel lidu, dále Život a osud od Vasilije Grossmana, Čechovovy Tři sestry a příští neděli 13. října to budou na scéně divadla Et cetera Běsi podle Fjodora Dostojevského. Před prvním představením Lev Dodin poznamenal, že život v ruské metropoli plyne překotněji a horečnatěji než v Petrohradu, což by zdánlivě mohlo vést k disonanci mezi diváky a jednotlivými představeními, která trvají od tří do sedmi a půl hodiny. „Doufám,“ uzavřel režisér Dodin (ročník 1944), „že si porozumíme. Dnešní mládež je chápavější než předcházející generace a k emocionálnímu sblížení by mělo dojít navzdory různosti temperamentů obyvatel Moskvy a Petrohradu.“