Nové knihy

Slavný americký režisér, herec, spisovatel a hudebník v něm ovšem nevystupuje coby autor, nýbrž jako hrdina, a to dokonce v podobě komiksové figurky. Kreslíř Stuart Hample si postavu obrýleného komika vypůjčil pro svůj komiksový strip V kůži Woodyho Allena, který na přelomu 70. a 80. let vycházel v řadě novin nejen na území Spojených států. Woody Allen dal tvůrci svého kresleného alter ega volnou ruku a k tomu ještě závdavkem zápisník námětů z dob, kdy působil jako bavič po barech a klubech.

Stuart Hample pak už dále postupoval v allenovském duchu sám. Stvořil postavu nejistého, věčně frustrovaného a filozofujícího muže malého vzrůstu, avšak velkých komplexů méněcennosti. Tento čtenář Aristotela, Sartra a Dostojevského často polehává na psychoanalytikově pohovce a zabývá se tématy jako vesmír, věčnost, Bůh, sebevražda či ženy.

Jak vidno, jde o neobvyklou komiksovou postavu, a to nejen v porovnání s tradičními superhrdiny. Kreslený Woody představuje karikaturu intelektuálství, ale zároveň také zosobnění neustálého tázání po základních otázkách, byť pod rouškou komiky. Velká témata jsou tu vždy umenšena nějakou přízemností. Smysl života se vyjeví při zametání koštětem, z něhož padá sláma, kterou je nutné stále znovu zametat, jaderný holocaust ztrácí na hrozivosti odkazem na problémy pojišťovny, jakožto levičák chce Woody chodit zvláště s dívkami z Pentagonu, neboť předpokládá, že nebudou mít žádné morální zásady. „Dvě nejdůležitější věci na světě jsou sex a smrt,“ říká hrdina a dodává: „A pochopitelně při mém štěstí trvá navždy ta horší z nich.“ V překladu Viktora Janiše knihu vydala společně nakladatelství Argo a Paseka.

Nakladatelství Vyšehrad nabízí ochutnávku z tuzemského kresleného humoru. Miroslav Kemel, kreslíř deníku MF DNES, komentuje po řadu let svými kresbami události našeho veřejného života s nápaditostí, nadhledem a britsky suchým humorem. Jeho nejlepší vtipy doslova zlidověly, další alespoň mnohdy přesáhly horizont aktuálního dne a nabyly nadčasového rozměru. Výběr z autorových karikatur vychází pod názvem Posmutnělé žerty.

Francouzský filozof a sociolog Gilles Lipovetsky je u nás znám kritickými eseji o současné západní společnosti. Po svazcích Éra prázdnoty, Soumrak povinnosti či Říše pomíjivosti přichází nyní se studií Hypermoderní doba. Podtitul Od požitku k úzkosti naznačuje směřování naší civilizace. Založena na ekonomické soutěži, individualismu a vytváření nadbytku spěje k všudypřítomnému narušování tradičního řádu, což se stává zdrojem chaosu a nerovnováhy v celé společnosti. Pro nakladatelství Prostor knihu přeložila Barbora Holá.

Posledním titulem dnešního přehledu je román Nonstop knihkupectví pana Penumbry z pera amerického prozaika Robina Sloana. Podivné knihkupectví ještě podivnějšího majitele se ukáže být tajným klubem učenců, kteří se v knihách snaží rozluštit záhadu o nic menší, než je lidská nesmrtelnost. Napínavý příběh, v němž se setkávají středověká tajemství s moderním technologiemi, dokazuje, že Google může být ještě neproniknutelnější než temný hvozd i že nesmrtelnost je odjakživa pojem relativní. Přeložila Petra Jelínková, vydalo nakladatelství Host.