Rok britské kultury v Rusku a Rok Ruska ve Velké Británii

Autorem projektu, o kterém se mluví v obou zemích, je britský filmový režisér Peter Greenaway (ročník 1942), známý svými umělecky akcentovanými snímky, ve kterých výtvarně stylizuje jednotlivé scény. Projekt bude realizován v moskevské výstavní síni Manéž; má to být cosi nevídaného (ve formátu 3D pochopitelně) – na téma ruské avantgardy, přičemž nejen výtvarné, nýbrž i filmové a divadelní.

Londýňané uvidí několik divadelních představení režiséra Dmitrije Krymova a už tradičně se těší na vystoupení Velkého divadla z Moskvy a Mariánského z Petrohradu. Rok ruské kultury v Londýně ukončí reprezentativní výstava kosmonautiky.

V současné době probíhá intenzivní jednání o výstavě britského stříbra, nacházejícího se v muzeích Kremlu; tato nejbohatší sbírka stříbrných předmětů ze 16. století vznikla díky neuskutečněnému sňatku cara Ivana IV. (Hrozného) s anglickou královnou Alžbětou I. Michail Švydkoj zdůraznil, že v současné době probíhá další důležité jednání s britskou stranou – strany jednají o tom, že výměna kulturních statků v příštím roce by neměla utrpět vinou tvrdosti při udělování britských víz. Další kolo jednání by mělo proběhnout v pondělí 30. září.

Výstava Dynastie rodiny Romanovovy ve službách Ruska V rezidenci velvyslance Ruské federace ve Francii se před týdnem konala vernisáž výstavy „Dynastie rodiny Romanovovy ve službách Ruska“. Generální komisař expozice spisovatel Cyril Boulez řekl: „Od dob Petra Velikého mnozí členové této rodiny hráli vlivnou roli ve francouzských dějinách,“ a zdůraznil, že Alexandr Třetí zpečetil rusko-francouzskou alianci speciální smlouvou, a Mikuláš Druhý, věrný těmto závazkům, byl věrným spojencem Francie během první světové války. Obrazy, rytiny a dokumenty evokují čtyřsetleté dějiny dynastie, které započaly v roce 1613.

Základem unikátní expozice jsou moskevské muzeální sbírky a unikáty z francouzských i ruských soukromých sbírek. Kněžna Maria Romanovová poznamenala, že před jejíma očima se odehrály celé dějiny zmíněného rodu. Dům, v němž se dnes expozice nachází, získal pro Rusko její prapraděd Alexandr Druhý. Car vybral pro ruskou rezidenci elegantní vilu v historické části Paříže – původně hotel, navržený na začátku 18. století architektem Robertem de Kottem. Letos uplynulo 150 let od chvíle, kdy zde našlo útočiště ruské velvyslanectví.