Tanec s břichem – film o strachu ze stárnutí

Carolině Genreithové je teprve 28, ale už propadla prvním návalům strachu ze stárnutí. Sama tento stav diagnostikovala jako quarterlife-crisis. Maminka, které se režisérka svěřila, se pousmála a vzala ji s sebou do její skupiny břišního tance. To je terapie, kterou si sama naordinovala proti svým psychickým i fyzickým stavům v klimakteriálním věku – podle ní na rozdíl od stavů její dcery – zcela oprávněných. Jistě, mohla si koupit hůlky a věnovat se nordic-walkingu nebo začít s jógou, ale protože žije na vesnici a nabídka kurzů není zrovna pestrá, začala s břišním tancem.

Název filmu byla první věc, která mne upoutala: Tanec s břichem (Die mit dem Bauch tanzen) – analogii ke známému filmu s Kevinem Costnerem nelze přehlédnout. Carolině Genreithové připadal nápad řešit psychické a fyzické problémy středního věku břišním tancem nevhodný a pro tento kout Německa více než absurdní. Vesnice, kde se na loukách pasou krávy, kde téměř stále prší, kde není ani nádraží ani pošta, zato množství klevetivých sousedů, není pro tento druh kurzu tím pravým biotopem. Nehledě na to, že břišní tanec je v Německu dávno pasé. Vyskytuje se pouze ve speciálních barech nebo na programu orientálních slavností.

A zřejmě právě z toho důvodu film natočila a ze stejného důvodu je její snímek nevšední a zajímavý. Několik dam středního věku sedí v hollywoodské houpačce, dvě z nich mají ve vlasech vrstvy černé barvicí pěny proti šedinám, povídají si a uvolněně se smějí. Nebo jiná scéna: na louce za vesnicí se začíná smrákat a najednou se objeví skupina polonahých břišních tanečnic, oblečených do typických barevných úborů, pošitých zvonícími penízky a protancuje mezi pasoucími se krávami. Je to zvláštní, zajímavé a vůbec ne trapné.

Z každé ze tří žen, které režisérka v průběhu filmu portrétuje, vyzařuje klid a spokojenost. Z jedné proto, že zůstala taková, jaká byla. Ze druhé z toho důvodů, že změnila celý svůj život a ze třetí proto, že přes neštěstí, které prožila a přesto, že žije sama, je sama se sebou spokojená. To je přesně to, co o mnoho mladší režisérce chybí – jistá suverenita a radost ze života. Obojí lze získat s přibývajícím věkem.

Die mit dem Bauch tanzen. Dokumentární film, D 2013. Režie: Carolin Genreith. 72 minut.