Oregonští vědci úspěšně klonovali lidské kmenové buňky
Vědcům z Oregonské univerzity v USA se podařilo vytvořit lidské embryonální kmenové buňky, a to metodou klonování: využili stejný postup, jakým vznikla v roce 1996 slavná ovečka Dolly.
Z neoplozeného vajíčka odstranili jeho vlastní jádro nesoucí DNA a místo něho vložili genetický materiál z jádra dospělé, tělní buňky jiného jedince. Toto vajíčko s novým jádrem se pak dělilo, takže badatelé získali embryonální kmenové buňky. Ty mají tu pozoruhodnou vlastnost, že z nich může vzniknout jakýkoliv z více než 200 druhů buněk vytvářejících různé tkáně lidského těla.
Vědci doufají, že takto jednou budou moci vytvářet v laboratoři tkáně a později i orgány pro nemocné jedince z jejich vlastních buněk, takže takto transplantovaná tkáň či orgán nebude u dotyčného pacienta vyvolávat nežádoucí imunitní reakce organismu.
Objev, o kterém informoval odborný časopis Cell, tak může vést k regeneraci poškozených tkání a léčbě některých dosud nevyléčitelných chorob: Zároveň ale opět vyvolal etické námitky a obnovil diskuse o nebezpečí klonování lidí. Jana Olivová požádala profesorku Evu Sykovou, ředitelku Ústavu experimentální medicíny Akademie věd o bližší vysvětlení.
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
