Poodhalíme záhady temné hmoty ve vesmíru?
Podařilo se vědcům poprvé přímo pozorovat stále záhadnou temnou hmotu ve vesmíru?
Jednou z největších záhad současné fyziky je, co tvoří tzv. temnou hmotu – někdy také označovanou termínem skrytá –, která by měla tvořit kolem 25 % hmoty ve vesmíru. Svou existenci však prozrazuje pouze nepřímo. Proto se astronomové, astrofyzikové i částicoví fyzikové snaží získat jakékoliv poznatky, které by jim o existenci a povaze temné hmoty řekly víc.
Něco by nyní – snad – mohli odvodit z měření, která provedl detektor kosmického záření alfa magnetický spektrometr neboli AMS instalovaný na Mezinárodní kosmické stanici. Jeho první výsledky zpracovává mezinárodní tým vědců v Evropské organizaci pro jaderný výzkum CERN u Ženevy.
Detektor AMS naměřil nárůst počtu částic zvaných pozitrony o vyšších energiích, které by mohly vznikat právě při zániku částic temné hmoty. Ovšem také nemusely, jak vysvětluje v rozhovoru s Janou Olivovu doktor Michal Malinský z Ústavu částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
