Snímky mikrofosilií pořízené mikroradiografií
Moderní zobrazovací techniky jsou už tak dokonalé, že umožňují zkoumat vnitřní strukturu dokonce i u tak nepatrných objektů, že se ztrácejí i na špičce jehly.
Maličká kapilára protažená do špičky, na jejímž vrcholku je nepatrná tečka velká sotva jako zrnko prachu, pouhým okem prakticky neviditelná. Je to mikrofosilie mořského živočicha. Vědci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a z Českého vysokého učení technického v Praze přesto dovedou zobrazit její vnitřní strukturu.
Nejdříve ze všeho je potřeba vzorek dostat na špičku jehly. Teprve potom mohou využít svou metodu mikroradiografie s vysokým rozlišením a kontrastem. Je to metoda podobná rentgenu, jaký známe z nemocnice, ovšem s mnohem lepším rozlišením, takže se dá využít i k zobrazování takto maličkých vzorků, a to včetně jejich měkkých tkání, a zobrazit je navíc s vysokým kontrastem.
Jan Jakůbek z Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT v Praze připomíná v příspěvku Jany Olivové, že úplně první vzorky, které zobrazovali, byly myši – a vědce překvapilo, jak velké detaily viděli.
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
