Nové poznatky o fungování mozku
Některé funkce nemocného nebo poraněného mozku už dovedou vědci alespoň částečně nahradit, jiné možnosti intenzivně zkoumají.
V rámci právě probíhajícího Evropského týdne mozku seznamují neurovědci širokou veřejnost s novými poznatky o fungování mozku – a to jak zdravého, tak nemocného. Neurovědy dnes podle nich zažívají velký rozmach, stále větší roli by v nich měly hrát genetika a molekulární biologie.
Při léčení různých chorob a poranění mozku, včetně například Alzheimerovy nebo Parkinsonovy choroby nebo onemocnění souvisejících s aterosklerózou či mozkovou mrtvicí, by se měly také stále víc uplatňovat postupy regenerativní medicíny využívající kmenové buňky.
Dlouholetou tradici ve výzkumu na tomto poli mají badatelé v Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Je mezi nimi i profesor Josef Syka, vedoucí oddělení neurofyziologie sluchu, kde se podíleli na evropském projektu nazvaném nanoear, který se týkal možnosti léčby chorob vnitřního ucha pomocí nanočástic – a který zároveň ukazuje, o jak složité výzkumy se jedná.
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.