Svítící myši pro výzkum kožních chorob
Geneticky upravené laboratorní myši, které vyvinuli čeští vědci, mohou významně pomoci při vývoji nových léků a nových postupů při léčbě kožních onemocnění.
Výrazného vědeckého úspěchu dosáhli badatelé z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Vyvinuli laboratorní myši, kterým po nasvícení červeně svítí pokožka. Je to díky speciálnímu fluorescenčnímu proteinu, který se na jejich pokožce vytváří. Tyto transgenní neboli geneticky upravené myší modely mohou významně pomoci při vývoji nových léků a nových postupů při léčbě kožních onemocnění. Byly totiž vyvinuty tak, aby při poranění nebo podráždění kůže tvorba dotyčného proteinu několikanásobně vzrostla. Přímo na živých myších je pak možné studovat detailně procesy, ke kterým dochází během hojení ran.
Měřením intenzity fluorescenčního signálu je tak možné sledovat i ty procesy, které se odehrávají pod povrchem pokožky, a nejsou tedy viditelné pouhým okem. O podrobnější vysvětlení požádala Jana Olivová vedoucího příslušného vědeckého týmu docenta Radislava Sedláčka.
Nejposlouchanější
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.