Přátelství pod hvězdnou oblohou – román německého novináře Marca Deckerta

„Náš příběh začal na jedné lodi.“ To jsou první slova první kapitoly. Velmi slibný začátek i pro celý román. Avšak co teprve prolog – ten začíná ještě slibněji: „Vidět je těžší než věřit. Bez přítele Toma, bych to nikdy nepochopil. Musím mu tedy být vděčný.“

Pak už se prvotina novináře Marca Deckerta podobá jízdě na podivuhodné horské dráze: při jízdě nahoru se těšíme na jízdu dolů, na lechtání v žaludku, prostě na to, co bylo slíbeno a musí přijít – ale nepřijde. Po prudkém stoupání do výšek následuje neadekvátní klesání, dalo by se říci skoro až rovinka. Posuďte sami.

Protagonisté románu Philipp, který příběh vypráví, a Tom se tedy poprvé potkají na výletní lodi. Philippovi táhne na třicítku a zatím se ještě nerozhodl, co by chtěl v životě dělat. Trochu si pro sebe kreslí a kdesi pracuje, aby si vydělal na živobytí. Jeho stejně stará přítelkyně Vera má krátce před promocí a projevuje stále méně pochopení pro jeho životní „rozplizlost“. Jednoho dne dostane Philipp nabídku ilustrovat knihu pro děti o hvězdách a jde proto do planetária. Tam opět potká Toma.

Tomovi je 23 – a jak později podotkne Philippova přítelkyně Vera – nemá vůbec žádnou perspektivu – je totiž lovcem komet. Jeho prakticky jedinou činností, vášní a posedlostí je pozorování noční oblohy a hledání nových, dosud nespatřených objektů.

Noci tráví u starého vzácného teleskopu, který zdědil po svém obdobně posedlém dědečkovi a dny prospí. Nejen Philipp, ale i čtenář je zpočátku fascinován Tomovou osobností. To, co nás zřejmě nejvíc okouzluje, je jeho bezstarostná volnost a exotičnost jeho hobby. Philipp tráví s Tomem stále více času před teleskopem pozorováním a diskutováním o hvězdách. Druhou polovinu románu s ním stráví na západním pobřeží Ameriky, kde Tom prodává svůj vzácný dalekohled – jeho otec vážně onemocněl a peníze došly. Tam se v extrémních podmínkách definitivně ukáže, že Tom je eremit, přátelství neschopný.

Tomovi se tedy podařilo unést Philippa do jiného, exotického světa. A Philipp se rád odpoutal od země, která je obtěžující a plná problémů. Fascinující svět planet a komet byl pro něj uvolněním. Pro Toma byla noční obloha napínavým dobrodružstvím a honem na nové komety. Jde o to je vidět jako první a pak jsou pojmenovány po objeviteli.

Marcovi Deckertovi se bohužel nepodařilo nadchnout a zapojit do lovu také čtenáře. V první části knihy jsou čtenáři pod nočním německým nebem navnaděni a v druhé části jsou pod americkou oblohou zklamáni.

Marc Deckert: Die Kometenjäger. 2012, btb Verlag Mnichov, 415 stran.