Nové knihy

V knižní edici časopisu Analogon vyšla Antologie modrého humoru. Publikace názvem upomíná na Bretonovu Antologii černého humoru, což zakládá podobnost nikoli náhodnou. Autoři modrých grotesek se totiž rekrutují ze surrealistického okruhu A. I. V., který se zrodil v roce 1987 v Brně. Zakládající čtveřice, Blažej Ingr, David Jařab, Tomáš Přidal a Bruno Solařík, se pokusila vtisknout surrealistické poetice novou figuru absurdnosti vycházející z každodenní banality. Jejich anekdoty bez pointy a zvláštní mikropříběhy, všední situace i aranžované scény, nevyvolávají ve čtenáři hurónský smích, ale spíše tichý úšklebek či zmatený údiv, který obvykle provází vylíčení snu. V jednom svém komentáři hovoří autoři o záměrném „prolnutí děsu a bezvýznamnosti“, jinde zase o imaginaci postihující „obrazotvorné hloubky každodenní skutečnosti v těch nejméně zřetelných, nejcivilnějších polohách – tedy k závrati z nehlučných kolizí uvnitř nejobyčejnější banality. A právě tam, kde je na pohled všechno v pořádku, se při bližším pohledu leskne na slunci dřevěný hromosvod modrého humoru,“ píší tvůrci v publikaci vydané Sdružením Analogonu. Interpretační klíč k jejich často nedořečeným, přemrštěným či jinak matoucím textům by mohl poskytnout Večer Analogonu v pražském Divadle Na zábradlí, který se koná 20. ledna a kde budou ukázky z Antologie modrého humoru představeny ve formě divadelních skečů.

Z dalších nových knih jmenujme např. svazek básnických próz, pod nimiž je podepsán francouzský básník švýcarského původu Philippe Jaccottet. Autor, řazený k tzv. kritickému lyrismu, nechává čtenáře nahlédnout do procesu tvorby střídaje pasáže úvahové a básnické. Na svých toulkách alpskou krajinou se snaží zachytit okamžiky „přízemní transcendence“ – tady a teď, a ne mimo náš svět. Pod titulem Sešit zeleně/Po mnoha letech vydalo nakladatelství Akropolis, přeložila Lucie Koryntová.

Můj hlas je dar – tak zní název memoárů americké písničkářky a politické aktivistky Joan Baezové. Autorka rekapituluje své půl stoleté působení na folkové scéně včetně legendárního koncertu v roce 1988 v Československu, kdy navzdory Státní bezpečnosti vyjádřila otevřenou podporu tehdy stíhanému Václavu Havlovi a Chartě 77. Nevyhýbá se ani svému soukromí, ať už píše o své rodině s mexickými kořeny či o dlouhotrvajícím vztahu se zpěvákem Bobem Dylanem. Knihu v překladu Zuzany Mayerové vydalo nakladatelství Galén.

Na konec jsem si nechal knihu pro děti. Jmenuje se Jen přes mou mrtvolu a pochází z řady veselých duchařských příběhů U Starého hřbitova 43. Autorka tohoto cyklu, Američanka Kate Kliseová, zasadila děj do starého viktoriánského domu zesnulé spisovatelky neúspěšných strašidelných příběhů, která nové nájemníky pochopitelně straší. Vtipné vyprávění, které přeložila Olga Turečková, je celé poskládáno z dopisů, novinových článků a komiksových obrázků. Knihu vydalo nakladatelství Albatros.