Polská kinematografie má za sebou úspěšný rok
Polská kinematografie loni zažila velmi úspěšný rok, pochvalují si polská média. Na druhou stranu ovšem přicházejí se zprávou, že letos možná dostanou filmoví tvůrci na podporu své práce méně. Odhadují, že produkce filmů tak může spadnout až o 20 procent.
Ještě na začátku loňského roku se mohlo zdát, že polská kinematografie jde špatnou cestou. Po sérii několika prostoduchých komedií dokonce vznikl projekt, v němž Poláci hlasovali o nejhorším filmu desetiletí. Pak se ale situace obrátila: ve druhé polovině roku polští kritici vychvalovali jeden film za druhým. Deník Rzeczpospolita situaci ohodnotil titulkem „Konec ohlupování diváků v kinech“. Narážel na to, že se tvůrci přestali bát reflektovat vážná současná i historická témata. Podle něj mistrovi polské kinematografie Andrzeji Wajdowi vyrostli nástupci, kteří se umějí dívat kriticky, s odstupem a jejichž svět není černo-bílý.
Mezi nejčastěji zmiňovanými snímky, které získaly uznání, je vedle drama Róża, jehož děj vrací do poválečného Polska a ukazuje na zvěrstva páchaná sovětskými vojáky, také snímek „Obława“ o otázkách zrádcovství v době druhé světové války. Mezi desítkou nejlépe hodnocených je i film o studentkách živících se v zahraničí prostitucí. Pod názvem Ony byl představen i na loňském Febiofestu v Praze. Za zmínku přitom stojí i „80 milionů“ – tedy snímek, se kterým Polsko usilovalo o cenu amerických akademiků Oscar. Film odkazuje na události v roce 1981, kdy byl v Polsku vyhlášen výjimečný stav.
Navzdory tomu letos filmaři možná dostanou méně peněz na svou tvorbu, upozornil deník Gazeta Wyborcza. Důvodem je zadluženost veřejnoprávních médií. Loňský rok naplno ukázal, že se v Polsku dlouhodobě nedaří vybírat koncesionářské poplatky. Už v listopadu televize hlásila ztrátu 150 milionů zlotých, tedy asi 750 milionů korun. Jak ale soudí média, finanční situaci televize zhoršily také náklady na fotbalové Euro, Olympijské hry i příliš vysoké mzdy některých zaměstnanců. Odboráři zdůrazňují, že je viníkem neuvážený odliv financí prostřednictvím zakázek pro různé spolupracovníky veřejnoprávní televize.
V době napjaté situace kolem veřejnoprávních médií ale Polský institut filmového umění ujišťuje, že opravdu hodnotné snímky o dotace nepřijdou. Spíše se zdá, že se bude mnohem více dohlížet na to, zda budou dotace využity tak, jak mají. Letošní a příští rok tedy nejspíš rozhodne, zda polská kinematografie nebude po svém velkém nádechu potopena.
Nejposlouchanější
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.