Hrdinské básně ze staroseverských ság Eddica Minora
Symbolickým ukončením pondělního cyklu Vladimíry Bezdíčkové Severský rok by mohl být rozhovor o kánonu severské literatury, a to svazku hrdinských básní ze staroseverských ság Eddica Minora, čili tzv. Menší Edda (Edda znamená islandsky „prababička“, čili přeneseně prazáklad skaldské poezie).
Tyto hrdinské básně byly tradovány orálně, žádné informace o jejich vzniku a autorech se nedochovaly. Jejich zápis započal na konci 12. století v Norsku a zejména na Islandu. Překlad do češtiny, který vyjde během příštího týdne v nakladatelství Herrmann a synové, čerpá ze sbírky sestavené německými badateli Andreasem Heuslerem a Wilhelmem Ranischem, vydané v roce 1903. Na překladech básní, které, „spolu s drastičností popisovaného děje upozorňují na vrcholné okamžiky lidského bytí“, se podíleli: Ondřej Himmer, Jan Kozák, Kateřina Ratajové, David Šimeček, Pavel Vondřička a Jiří Starý.
Tentokrát do cyklu přispěla Ivana Myšková a právě Jiřího Starého poprosila o zasazení těchto ojedinělých staroseverských literárních památek do kontextu světového středověkého písemnictví.
Nejposlouchanější
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře