Zimní zloděj, film švýcarské režisérky Ursuly Meier
Nikdy jsem nechápala podivuhodné překlady, respektive změny názvu některých filmů. Zdá se, že se Německo na mylné převody titulů filmů specializuje. Výtečný snímek švýcarské režisérky Ursuly Meier patří bohužel k této kategorii.
Originální název filmu je L’enfant d’en haut (Dítě seshora) a pod ním byl také uveden na letošním Berlinále. Před distribucí do německých kin byl název změněn na Simon a Louise, ale i ten byl zavržen z důvodů zaměnitelnosti se slavným Thelma a Louise. Nakonec tedy dostal poněkud nešťastný název Zimní zloděj (Winterdieb).
Druhý film švýcarské režisérky s německým jménem, která němčinu neovládá, je citlivým portrétem švýcarské „chladné“ společnosti. Příběh marnivé matky, která se vydává za sestru a jejího syna – tedy bratra. Švýcarské hory jsou synonymem blahobytu a úspěchu. Simon a Louise bydlí v neutěšeném údolí pod vrcholky, které jsou pro ně společensky nedosažitelné.
Přesto na ně 12letý Simon každý den jezdí lanovkou, aby uživil jejich minirodinu: vydělává na živobytí pro sebe a svou matku kradením. Lyžařské brýle, bundy, lyže, vše, co nepozorní majitelé nechali chvíli bez dozoru, se ocitne v jeho vlastnictví a ruksaku. Zcizené lyžařské vybavení dole v údolí prodává. Louise nedávno opět ztratila práci a vůbec jí nevadí nechat se živit dvanáctiletým synem. Místo aby hledala práci a starala se o naplnění ledničky, vyplňuje své večery a noci nenáročným programem s rychle se střídajícími známostmi. Simon budí dojem předčasně vyzrálého dítěte a talentovaného velmi mladého podnikatele. Ve skutečnosti je ale stále dítětem, které touží po lásce a něze, kterou si v jedné z nejpohnutějších scén filmu snaží u své matky koupit.
Předčasná ztráta dětství v zemi plné protikladů. To by mohl být podtitul filmu. Ursula Meier vypráví tento příběh komorně. Příběh nefunkční nekompletní rodiny, žijící na okraji společnosti. Denní boj o přežití ničí i poslední zbytky vztahů. Simon, který se denně pohybuje ve vyšších atmosférických i společenských vrstvách, zůstává pouhým divákem. Není už dítětem a jako budoucí dospělý už vlastně prohrál.
Právem je režisérka Ursula Meier přirovnávána k belgickým mistrům sociálního dramatu – bratrům Dardennovým. Její empatie do vnitřních konfliktů filmových postav je úžasná. Citlivá kamera Agnès Godard, která s Ursulou Meier točila i její první film Home, stejně jako výteční hlavní představitelé (Léa Seydoux a Kacey Mottet Klein) snímek zaokrouhlují a vytváří z něj zážitek vyššího formátu.
Winterdieb (Un enfant d’en haut). Švýcarsko, Francie 2012. Režie: Ursula Meier, 97 minut.
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.