Knihou roku v Polsku – Kniha tváře esejisty M. Bieńczyka

Nejlepší knihou letošního roku v Polsku byla zvolena „Kniha tváře“ z pera esejisty Marka Bieńczyka. Tento 56letý literární historik a překladatel z francouzského jazyka převzal sošku Literární ceny Nike a odměnu ve výši 100 tisíc zlotých v knihovně Varšavské univerzity. „Nemám žádný profil na internetu, ta kniha je můj Facebook,“ vysvětlil, proč své dílo pojmenoval „Kniha tváře“.

A polští kritici se shodují, že jde o velkolepý autoportrét. Marek Bieńczyk v něm představuje své literárně historické texty, kritiky či články pro noviny. De facto popisuje vše, co mělo v jeho životě nějaký význam. Jedno, zda jde o zážitky z pádlování v Lotyšsku, tenisu, anebo autorovy oblíbené literární klasiky či herce. Všechny eseje spojuje jen to, že vznikly u jednoho psacího stolu.

V rozhovoru pro Polský rozhlas Marek Bieńczyk uvedl, že ho ocenění překvapilo. „Porota dala cenu žánru, který nemá žádnou definici,“ zdůraznil. „Eseje většinou dosáhnou uznání, až když od jejich napsání uplynou stovky let,“ dodal autor, který má na svém kontě knihy jako Kronika vína, Terminál anebo Tworki. Pravdou je, že jde o vůbec první sbírku esejů, která za 16 let existence ocenění Nike získala uznání.

Jednu z polských nejvýznamnějších událostí v oblasti literatury ovšem provázely poněkud nepříznivé zprávy. Média totiž informovala o nové publikaci „Kde je čtenář“ od Łukasze Gołębiewského. Ten spekuluje nad tím, že knihy a knihovny se ve své tradiční podobě začínají stávat minulostí. Loňský rok byl podle něj pro knihkupce vůbec nejhorším za posledních 20 let. Vedle toho, že stoupla daň na knihy z nuly na pět procent, příjmy knihkupců klesly o 12 procent. A navíc, od roku 2001 systematicky ubývá knihoven, stejně jako i jejich uživatelů.

Gołębiewski je přesvědčený, že čtenář klasického tisku a knih vymírá. Nahrazuje ho čtenář 21. století, který dává přednost internetovým textům. Dokládá to na faktu, že podle průzkumu Národní knihovny až 46 procent Poláků přiznalo, že za uplynulý měsíc nepřečetlo více než tři strany, ať už ve vytištěné podobě anebo na internetu.

Gołębiewski, který je v Polsku obecně považován za znalce knižního trhu, dodává, že podobné problémy má celá Evropa. Podle něj nejde o to, že by lidé přestali mít zájem o informace, ale tyto informace získávají ze sociálních sítí. Tedy vědí, co dělá soused, kolik vydělávají celebrity… „Zkrátka jde o účast ve výměně informací. Každý je odborník v jakémkoli oboru a alespoň potenciálně může být,“ vysvětluje současný trend Łukasz Gołębiewski. „Čtení se stalo bezmyšlenkovou činností,“ zdůraznil.

Za pravdu mu víceméně dala i anketa, jíž zorganizovalo Rádio TOK FM. Její účastníci se shodli, že v Polsku zájem o knihy upadá. Je to podle nich způsobeno i výchovou – rodiče se svými dětmi nečtou. Například fejetonista Tomasz Jastrun uvedl, že je třeba počítat s tím, že knihy jsou pro elitu. Vždy tomu tak podle něj bylo, jen Polsko bylo výjimkou, protože v něm bývaly knihy levné. „Knihy jsou dnes drahé, když přijdu do knihkupectví, bolí mě srdce i peněženka,“ řekl.