Nobelova cena za chemii
Dva američtí vědci – Robert Lefkowitz a Brian Kobilka – se stali letošními laureáty Nobelovy ceny za chemii.
Jak ve své zprávě uvedla Královská švédská akademie věd, tohoto ocenění se jim dostává za převratné práce v oblasti buněčné chemie. Proto, aby naše tělo mohlo vůbec fungovat, musí buňky pracovat ve vzájemné souhře. Aby mohly vnímat, co se děje v prostředí kolem, a reagovat na to, potřebují nějaká čidla. Těmito čidly na povrchu buněk jsou receptory.
Robert Lefkowitz a Brian Kobilka detailně popsali, jak přesně vypadá a funguje jedna skupina receptorů zvaných receptory spřažené s G proteiny. Patří mezi ně mimo jiné receptory pro adrenalin, ale také pro světlo, chuť a pachy či vůně.
Jejich výzkumem se u nás zabývá doktor Josef Lazar z Ústavu nanobiologie a strukturní biologie Centra výzkumu globální změny Akademie věd v Nových Hradech a z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Jak vysvětluje v příspěvku Jany Olivové, receptory, za jejichž výzkum byla udělena Nobelova cena Robertu Lefkowitzovi a Brianovi Kobilkovi, jsou velice významné pro celou řadu procesů v živých buňkách a organismech.
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.