Ascanio Celestini o své novele Černá ovce
6. červen 2012
"Jsem Nicola a narodil jsem se v šedesátých letech. V těch báječných šedesátých letech."
Tak zní jeden z refrénů monologické novely italského spisovatele, dramatika, herce a režiséra Ascania Celestiniho. Pod názvem Černá ovce a s podtitulem Pohřební chvalořeč na elektrický blázinec ji v překladu Mariny Feltlové vydalo nakladatelství Dybbuk.
Přímočaré vyprávění svérázného Nicoly vyniká vtipem, imaginací, svěžestí a empatií. Osud "černé ovce" Nicoly, který důvěrně zná jen dvě místa – ústav pro choromyslné a supermarket – ostře kontrastuje s tím úžasným štěstím, že se narodil v šedesátých letech. Proč je tak ironizuje? Na to Ivaně Myškové Ascanio Celestini odpovídá následovně.
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
