Z Ruska

Svůj minulý příspěvek jsem zakončila takto: „Režisér Jurij Ljubimov, zakladatel a mnohaletý šéf Divadla na Tagance, s jehož souborem se za dramatických okolností rozešel během loňského zájezdu do Prahy, uvedl 27. března na scéně Vachtangovova divadla premiéru Dostojevského Běsů. Podrobnější zprávu o této kulturní události přinesu v pondělní Mozaice za týden.“ Pondělí za týden bylo Velikonoční, svůj slib tedy plním až dnes. A protože jsem ruskou premiéru neviděla, čerpám z kulturních stránek ruského tisku.

Sám režisér a současně autor minimalistické, ale výrazné scénografie Běsů Jurij Ljubimov, mluví o koncertní realizaci románu Fjodora Dostojevského o dvou dějstvích a zdůrazňuje, že román dnes vyznívá jako varování: pro Rusko, pro celý svět, pro každého z nás. Hudební doprovod vybral Ljubimov z baletu Petruška od Igora Stravinského a z originální hudby Vladimira Martynova. Zazní i Marseillaisa a bývalá ruská hymna Bože, chraň cara. Martynov doprovází představení od klavíru – s výjimkou premiéry: tam hrál slavný virtuoz Alexandr Gindin (ročník 1977), zvaný též básník klavíru.

Zkoušky Běsů trvaly dva měsíce, tedy velmi krátce, i když bereme v úvahu, že režisér nesahal po nové látce. Běsy inscenoval poprvé před 28 lety v Londýně a pak ještě v několika evropských metropolích. A teď tedy na scéně moskevského Vachtangovova divadla, kde Ljubimov hned po válce debutoval jako herec. Tyto Běsy připsal Divadlu na Tagance a jeho vzpurnému souboru. Představení trvá necelé čtyři hodiny a musí se vidět dvakrát, míní recenzent Jevgenij Ponasenkov; ten z herců chválí Jevgenije Kosyreva, představitele kapitána Lebjadkina a Marii Berdinskich, která hraje jeho sestru.

Odborný tisk se shoduje na tom, že čtyřiadevadesátiletý Jurij Ljubimov je fenomenální osobnost, která dodnes strčí do kapsy mnohé o mnoho mladší tvůrce; že jeho Běsi jsou triumfem pečlivě vypracovaného psychologického přístupu k textu i k hercům. A také, že talent v apatyce nekoupíš, a tak výkon Sergeje Jepiševova, představitele hlavní role (Stavrogina), prý zachraňovala jen urostlá hercova postava a Ljubimovova fantazie. A že hlavním hrdinou představení je agresivně poslušná většina, která zprvu ukázněně sedí vzadu na jevišti. Ale ty konce!

A ještě poznámka: po premiéře Běsů začal Jurij Ljubimov připravovat další kousek. Bude to opera Alexandra Borodina Kníže Igor na scéně moskevského Velkého divadla. Premiéra v Bolšom je ohlášena na konec letošního roku.