Zřejmě největší výstava příštího roku bude věnovaná řádu benediktinů
Chtěli byste nahlédnout do tajemných zákoutí typického benediktinského kláštera a zjistit, jak se v něm žilo středověkým mnichům? Příští rok vám to umožní velká mezinárodní výstava s názvem „Otevři zahradu rajskou. Benediktini v srdci Evropy 800–1300“.
Výstava bude zahájena ve Valdštejnské jízdárně a v Galerii Klementinum 7. listopadu 2014 a potrvá do 15. března 2015.
Žádná nudná muzejní přehlídka to nebude
Výrok „Otevři zahradu rajskou“ si kurátoři vypůjčili od jednoho z benediktinských opatů a jako název výstavy ho použili, protože „emblematicky nabízí určité bohatství, které výstava bude skýtat“.
Kurátorům se podařilo shromáždit více než 250 exponátů. Jsou to například sochařská díla, dřevěné plastiky, iluminované rukopisy a především zlatnické práce. Předměty budou zapůjčeny z významných sbírkových a církevních institucí ze šesti středoevropských zemí a ze Švýcarska.
Výstava je pojata jako procházka ideálním benediktinským klášterem – návštěvník bude procházet naznačenými prostorami kláštera a seznámí se s předměty, které tam byly k dispozici, ať už jsou to předměty denní potřeby, nebo liturgického charakteru.
Rozsáhlý mezinárodní projekt připravuje Sbírka starého umění Národní galerie v Praze ve spolupráci s Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy, Centrem medievistických studií Akademie věd České republiky, Národní knihovnou České republiky a Národním muzeem.
Poslední jmenovaná instituce chystá výstavu „Fabrica et Funeralia“, která představí v Lapidáriu Národního muzea produkci benediktinských dílen, především na příkladu památek z kláštera na Ostrově u Davle.
Zakladatel a jeho řád
Návštěvníci se samozřejmě dozvědí mnohé i o zakladateli řádu, svatém Benediktovi z Nursie, který je považován za jednu z nejvýznamnějších postav západoevropského mnišství.
Podle křesťanské tradice založil řád na začátku 6. století, protože nesouhlasil s asketickým životem poustevníků jako izolovaných jednotlivců. Preferoval život v komunitě, která by se řídila určitými pravidly. Touto vzorovou komunitou se stal první benediktinský klášter Monte Cassino v Itálii.
Z benediktinského řádu se pak rekrutovali misionáři, kteří přicházeli do střední Evropy od 7. století (na Velkou Moravu přišli benediktini iro-skotského ritu ještě před Cyrilem a Metodějem). Největší rozkvět benediktinství u nás nastává od 10. století.
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka