Grafiky a objekty Naděždy Plíškové v Hollaru
Grafička Naděžda Plíšková patří k nejoriginálnějším českým umělkyním druhé poloviny 20. století.
A to nejen díky svým grafickým listům reagujícím s humorem a ironií na absurditu světa, ale i díky své poezii, kterou vysoce oceňoval literární kritik Jan Lopatka. S grafikou a s objekty Naděždy Plíškové se můžeme až do 3. března setkat na výstavě v Galerii Hollar na Smetanově nábřeží v Praze.
Naďa Plíšková se narodila v roce 1934 v Rozdělově, v padesátých letech studovala na Akademii výtvarných umění nejdříve u profesora Vladimíra Silovského, potom v letech 1958–59 na Hochschule für Graphik und Buchkunst v Lipsku a pražskou Akademii ukončila v roce 1961 u profesora Karla Součka.
Byla členkou legendární Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu a od roku 1969 i členkou Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Zemřela v září roku 1999.
Nejposlouchanější
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře