Karel Šlenger: Srdce země je ze zlata
V galerii Topičův salon na Národní třídě v Praze si do 25. května můžete prohlédnout výstavu obrazů a kreseb nepříliš známého, ale v posledních letech znovuobjevovaného malíře Karla Šlengera, nazvanou „Srdce země je ze zlata“.
Karel Šlenger měl první samostatnou výstavu svých obrazů v roce 1941 právě v Topičově salonu, kde potom samostatně vystavoval i po válce v roce 1947. Proto také Společnost Topičova salonu zařadila právě zahájenou výstavu Karla Šlengera do rámce oslav 75. výročí vzniku čtvrtého Topičova salonu, vymezeného daty 1937 až 1949, což bylo v celé historii Topičova salonu to nejvýznamnější období.
Na vernisáži byla proto také pokřtěna kniha „Topičův salon 1937–1949“, vydaná právě k tomuto výročí a ke slavnostnímu otevření přilehlého Topičova klubu, kde se budou konat nejen výstavy ale i další kulturní akce. Editorem a spoluautorem publikace je Milan Pech.
Ale vraťme se ještě k malíři Karlu Šlengerovi. Ten se narodil v roce 1903 v Chomuticích u Hořic v Podkrkonoší a zemřel v roce 1981. Zanechal po sobě rozsáhlé a rozmanité dílo zahrnující na 8000 prací včetně asi desítky monumentálních obrazů, jež nemají v českém výtvarném umění obdobu.
Soubornou výstavu Šlengerova díla uspořádala v roce 2005 ve Veletržním paláci Národní galerie v Praze.
Na to, proč i přesto dodnes zůstává Šlengerova tvorba širšímu publiku neznámé, se Karel Oujezdský zeptal v Topičově salonu kurátorky výstavy Lucie Šiklové.
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
