Marie Blabolilová / Chůze lesem – zastavení
O výstavě obrazů malířky a grafičky Marie Blabolilové „Chůze lesem – zastavení“ v Topičově salonu na Národní třídě v Praze už v Mozaice hovořila kurátorka Lucie Šiklová.
Dnes dáme slovo autorce – Marii Blabolilové, která je více než obrazy známá svými grafikami, zpracovávanými technikou čárového leptu. Zachycuje na nich prostý a obyčejný svět kolem sebe – pohledy z okna do dvora smíchovského ateliéru, krajiny s kopci a lesy, déšť, sněžení, mlhu i tichá zátiší nalezená v koutech bytu či ateliéru.
Od roku 1984 se Marie Blabolilová začíná vracet zpět k malbě a stejně jako v grafice je i její malířská tvorba od začátku „...nezávislá, svébytná, charakteristická osobitým, nesentimentálním přesným a přece citlivým viděním světa a svéráznými uměleckými přístupy, jako je využití rastru a s ním souvisejícího linolea a techniky malířského válečku“. Karel Oujezdský se nejprve zeptal čím se dnes cítí být víc, zda grafičkou nebo malířkou.
Výstavu Marie Blabolilové „Chůze lesem – zastavení“ si můžete v Topičově salonu na Národní 9 v Praze prohlédnout do 19. srpna.
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon