Malá retrospektiva malířky Věry Novákové v Galerii 5. patro
Galerie 5. patro v Myslíkově ulici v Praze uvádí retrospektivní výstavu Věry Novákové, která patří k nejoriginálnějším českým výtvarným umělkyním druhé poloviny 20. století.
Na výstavě se setkáme s výběrem jejích prací – obrazů, kreseb i soch – z období od roku 1949 až po rok 2010.
Věra Nováková se narodila v roce 1928 v Praze. V roce 1948 byla přijata na Akademii výtvarných umění, kde se seznámila se svým budoucím mužem malířem Pavlem Brázdou. Po komunistickém puči byla spolu s ním v roce 1949 vyloučena při politických prověrkách ze studia na Akademii a všech jiných školách a byla určena k manuální práci.
Od roku 1958 jí sice bylo dovoleno zabývat se výtvarnou činností, ale nesměla vystavovat. Izolace na okraji společnosti i výtvarné scény trvala až do roku 1989, kdy začala znovu vystavovat a její dílo se teprve v posledních letech dostává do obecnějšího povědomí.
Současná retrospektiva mapuje její dosavadní tvůrčí dráhu od existenciálních zátiší z konce čtyřicátých let, přes apokalyptické vize ze začátku padesátých let i osobité pojetí strukturální abstrakce, až po portréty, biblické výjevy a obrazy inspirované tvůrčím zkoumáním formálních a významových možností písma.
O stručnou charakteristiku osobnosti a díla Věry Novákové požádal Karel Oujezdský kurátora Richarda Druryho. Poté si k mikrofonu pozval i samotnou autorku.
Výstavu „Věra Nováková / Výběr z díla 1949–2010“ si můžete v Galerii 5. patro v Myslíkově ulici 9 v Praze 1 prohlédnout do 26. června.
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
