Skupina Corpora S vystavuje v Nové síni
Už jen do neděle 22. května je v galeriii Nová síň ve Voršilské ulici v Praze otevřena výstava pěti umělců, kteří se koncem sedmdesátých let sešli na Akademii výtvarných umění v Praze a později, na základě prvních společných vystoupení, ale především díky vzájemnému přátelství, vytvořili skupinu Corpora S.
Od počátku ji tvoří pět malířů a grafiků – Mikoláš Axmann, Dušan Černý, Jiří Mikeska, Pavel Šlegl a Petr Štěpán – a jeden sochař – Michal Šarše.
Skupina nepřijala žádný ideový ani výtvarný program, žádnou závaznou formu. Litera S v názvu Corpora S možná znamená Spiritus, možná poukazuje na něco jiného. Snad tak chtěli vyjádřit vědomí napětí mezi tělem a duchem, pokusit se poodkrýt výtvarnými prostředky skrytá tajemství přírody i lidské existence.
Určitě je však členům skupiny blízká určitá spirituální inklinace, ať už se odráží v mytologii soch Michala Šaršeho, ve věčném sporu řádu a chaosu v přírodou inspirovaných obrazech Jiřího Mikesky či velkoformátových kamenotiscích Mikoláše Axmanna nebo biblických podobenstvích a příbězích Pavla Šlegla a mihotavým světlem naplněných modlitbách a zvěstováních Petra Štěpána.
Karel Oujezdský si v Nové síni pozval k mikrofonu postupně všechny členy skupiny Corpra S. Jako první hovoří malíř Jiří Mikeska, jehož velký obraz „Poslední tanec“ celé výstavě na čelní stěně dominuje.
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
