Poslední rozloučení se sochařem Hugem Demartinim
23. září v poledne se ve velké obřadní síni Strašnického krematoria v Praze naposledy rozloučíme s významným českým sochařem Hugem Demartinim, který zemřel 14. září ve věku 79 let.
Hugo Demartini, pocházející ze starobylého rodu italských pražských kominíků a kamnářů, se narodil v roce 1931 v Praze . V letech 1949 až 1954 studoval na Akadenii výtvarných umění u profesora Jana Laudy a už od počátku šedesátých let patřil k umělcům tvořícím v duchu strukturální abstrakce a konstruktivismu. Byl členem Nové skupiny a skupiny Zaostalí. V posledních letech žil a pracoval v obci Sumrakov - Studená na Českomoravské vysočině, kde také zemřel. O několik slov k životu a dílu Huga Demartiniho požádal včera Karel Oujezdský autora umělcovy monografie, historika umění, profesora Petra Wittlicha.
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše
-
Antonín Přidal: Výstřel a spol. Rozhlasová groteska podle filmového námětu Vladislava Vančury