Zátiší z ateliéru Františka Skály

František Skála chápe patrně svou tvorbu jako lidsky zmanipulovanou tvořivost samotné přírody. Se směsí humoru a vážnosti, ironie a úcty, monumentality a jemné citlivosti vytváří většinou variace na přírodní objekty. Vedle citlivé komunikace s přírodou však reflektuje svými díly i jiné oblasti lidského života, jako na př. tvorbu a zpracování umělých hmot. Rovněž s jistou mírou ironického nadhledu, citlivě vyzvedá světelné, barevné, tvarové a materiálové kvality nalezených věcí a jejich nečekaných kombinací. Lidské, utilitární produkty vřazuje do nových příběhů a tímto vykročením z oblasti lidské praxe do neúčelné oblasti estetiky odkrývá pohled do tajemných souvislostí lidských osudů. Stejně tak si pohrává se společenskými normami a zvyklostmi, aby k takovým ověřeným modelům jednání opatřil ironický odstup. (Shark, Z cyklu ON, hudební produkce MTO, aktivity B.K.S.) Projevuje se jako radikální mystifikátor, ale zároveň vyniká přesností výtvarného jazyka a důsledností uměleckého výrazu jak po stránce obsahové, tak řemeslné. Obor filmové a televizní grafiky, který vystudoval na VŠUP Praha, povzbudil zřejmě jeho zájem o vyprávění příběhů (comix Velké putování Vlase a Brady, deníky, ilustrace pohádek) Zúčastnil se studentských iniciativ ve škole a od r. 1984 akcí konaných ve spolupráci se studenty z AVU (především výstavy Konfrontace). Je členem skupiny Tvrdohlaví, od roku 1974 je zakládajícím a skutečným členem tajné skupiny BKS a komturem Řádu Zelené Berušky. Kromě orchestru MTO Universal působí v hudebním tělese Finský barok a ve vokálním triu Tros Sketos. Nesleduje televizi, nemá dosud internetovou adresu ani mobilní telefon a převážně žije tvůrčím životem na svém statku na samotě Dřevíč, pokud právě nepobývá na některém ze svých četných rezidenčních pobytů v předních světových uměleckých centrech. Prvních výrazných úspěchů vyjádřených českými i mezinárodními cenami dosáhl jako ilustrátor dětských knih. V roce 1990 obdržel cenu Jindřicha Chalupeckého a pobyt v Headlands Center for the Arts v San Francisku, který byl s touto cenou spojen na něho silně zapůsobil. Od r. 1992 pracoval na výtvarném řešení interiérů paláce Akropolis v Praze. V roce 1993 byl vybrán aby reprezentoval Českou republiku na 45. bienále současného umění v Benátkách. Do Itálie se vydal pěšky a v českém pavilonu vystavil kresby z této 850 km dlouhé pouti. V roce 2004 měl v pražském Rudolfinu soubornou výstavu, která byla hodnocena jako umělecká událost roku.

František Skála |foto: Roman Štětina

/zdroj:www.artlist.cz, autor:Ludvík Hlaváček/